Vánoční zvyky a tradice. Jak moc je znáte?

Vánoce byly v minulosti úzce spjaty s řadou tradic a zvyků, které měly lidem kouzelným způsobem ukázat, co je v příštím roce čeká. Některé se zachovaly dodnes: v mnohých rodinách krájejí jablko s nadějí, že v něm […]

12. 12. 2023

Vánoce byly v minulosti úzce spjaty s řadou tradic a zvyků, které měly lidem kouzelným způsobem ukázat, co je v příštím roce čeká. Některé se zachovaly dodnes: v mnohých rodinách krájejí jablko s nadějí, že v něm najdou hvězdičku, jinde se vyrábějí lodičky ze skořápek. Pojďme si společně připomenout ty nejvýznamnější zvyky.

Každá rodina má nějaké zvyky, které na Štědrý den či během svátků každoročně opakuje.

Ozdobený stromeček a dárky pod ním

Tradice zdobení vánočních stromků se zrodila v německých městech během 16. století. Nápad možná vyšel ze starogermánských zvyků – o slunovratu si lidé nosívali do domu větvičky nebo stromky, aby uctili boha Odina. A jak to bylo s dárky? Časopis Time poukazuje na rytinu anglické královny Viktorie prince Alberta a jejich dětí okolo vánočního stromku a dárků, která se v roce 1848 objevila v novinách Illustrated London News. Přední ženský časopis v Americe Godey’s Lady’s Book rytinu přetiskl o pár let později s názvem „Vánoční strom“. Podle spisovatelky Flandersové se tento obrázek „vtiskl do lidového povědomí natolik, že když v roce 1861 Albert zemřel, byli všichni přesvědčení, že zvyk vánočního stromku přinesl do Anglie právě tento německý princ, když se tam přiženil“.

Rybí šupiny pod talířem

Pod talíře se štědrovečerní večeří se dávají šupiny z kapra, které mají přinést po celý další rok dostatek peněz a hojnosti. Ten samý efekt prý nosí také drobné mince pod talířem. Dříve byla tradice spojena ještě s hojností úrody a sklizně.

Krájení jablka

Tento zvyk nám udržovali naši předkové. Po večeři se nožem přepůlí jablko. Ale pozor, řezat se musí kolmo ke stopce. Pokud má jadřinec tvar hvězdy, znamená to, že se všichni za rok sejdou ve zdraví. Pokud se tam objeví křížek, tak to znamená smrt či nemoc.

Lití olova

Historie lití olova sahá až do pohanských tradic, kde se věřilo, že tato aktivita má magické a ochranné účinky. Lidé v minulosti věřili, že olovo má schopnost odvrátit zlé síly a přinést ochranu do nového roku. Nejlépe v ocelové nádobce se roztaví kousek olova. Do připravené nádoby s vodou se pak tekoucí olovo velmi opatrně celé nalije. Ve vodě vznikne z olova obrazec. Pak už záleží jen na fantazii, co může tvar představovat.

Lodičky ze skořápek

Do lavoru s vodou se dají rozpůlené skořápky vlašských ořechů s malými zapálenými svíčkami. Ořechové lodičky se nechají plout po vodě. Ten, jehož lodička vydrží nejdéle svítit a nepotopí se, má před sebou dlouhý a šťastný život. Když se lodička vydá doprostřed nádoby, vypraví se její výrobce do světa. Pokud se skořápka drží u kraje nádoby, bude se naopak celý rok držet doma. Vánoční lodičky z ořechových skořápek mají svůj původ již v pohanských čase, kdy byly spojeny s oslavami zimního slunovratu.

Házení střevíce

Svobodné dívky hodí střevícem přes hlavu. Pokud se bota obrátí špičkou ke dveřím, čeká je svatba a odchod z domova. Pata ke dveřím naopak znamená, že zůstanou doma. Tato tradice vznikla pravděpodobně z předpokladu, že každá svobodná dívka by se chtěla co nejrychleji dostat tzv. pod čepec.

Ať už věříme, že tyto zvyky mají nějakou moc či je vnímáme jako krásnou tradici spojenou s rodinnými svátky připomínají nám spojení s minulostí a přinášejí do našich domovů radost a naději na příznivý rok, který k nám má přijít. Šťastné a veselé Vánoce!