![Zima už je v plném proudu a sníh pokryl již téměř všechny kouty Vysočiny – i když někde třeba jen na čas. Někteří se rozhodli radši zůstat doma v teplém pelechu a […]](https://www.volnocasuj.cz/wp-content/uploads/2023/01/uvodni-fotka-jpg.webp "Jak vznikly zimní sporty?")
Zima už je v plném proudu a sníh pokryl již téměř všechny kouty Vysočiny – i když někde třeba jen na čas. Někteří se rozhodli radši zůstat doma v teplém pelechu a využít zimu jako odpočinkový čas a jiní se zase rozhodli neotálet a vyrazit si zasportovat do přírody. Právě pro ně jsme v tomto článku vyhlídli ta nejatraktivnější místa, kam by měli rozhodně v tomto studeném období zavítat a třeba zde mohou také protáhnout zatuhlé a zamrzlé svaly.
Lyžovačka za humny? Není problém!
Lyžování je sport, který lidskou kulturu provází již od pradávna. První datované lyže pochází již z roku 6300 až 5000 let před naším letopočtem. Původně byly lyže nezbytnou součástí v pohybu v zasněžených oblastech a pomáhaly také například při lovu nebo v bitvách. Postupem času se ale význam těchto dvou dřevěných prkýnek začal poměrně odlišovat. Už na začátku devatenáctého století se začaly vyvíjet první lyžařská střediska a lyžování se stalo poměrně vyhledávaným rekreačním sportem.
I přesto, že k Vysočině nepřiléhají žádné významnější hory, tak se zde nachází několik skvělých příležitostí, kde si krásy alpského lyžování užije člověk jakékoliv lyžařské úrovně. Jste-li začátečníci, nebo byste si rádi užili klidný den na mírných sjezdovkách, máte zde poměrně široký výběr. Lyžování vám totiž nabídne například Harusův kopec v Novém městě na Moravě, lyžařský areál Mrákotín, skiareál Luka nad Jihlavou, Fajtův kopec ve Velkém Meziříčí a mnoho dalších. Pro pokročilejší lyžaře je však prostor také. Lyžařské areály jako Šacberk u Jihlavy, skiareál Hlinsko, skiareál Čeřínek a samozřejmě mnoho dalších nabízí jízdu i na prudších svazích a také nabízí skvělé zázemí současně s přímým kontaktem s přírodou. Nadmořská výška místních sjezdovek také nabízí dechberoucí výhledy do okolní krajiny a na města v širokém okolí. Kraj Vysočina nabízí více než třicet pět různorodých sjezdovek a podrobný přehled a popis našich krásných svahů najdete například na ski-mapě kde se nedozvíte pouze tamní počasí a parametry kopce, ale také, zda si na dané sjezdovce momentálně můžete zalyžovat.
Chceš běžet a nejít pěšky? Zkus nasadit běžky!
Postupem času během kompletního vývoje lyží a vůbec stylu lyžování se tento sport rozdělil na dvě odvětví. O sjezdových lyžích jsme si již něco řekli, a právě běžecké lyžování mu položilo veškeré základy. Běžky nám umožňovaly a stále umožňují bezpečnější a rychlejší pohyb ve sněhu, a to je možná jeden z důvodů, proč také běžecké lyžování patří k oblíbeným zimním sportům u nás. Asi jako každý sport se dá běžecké lyžování předvádět v různých provedeních jako je například biatlon, orientační běh, pětiboj, severská kombinace a spoustu dalších, ale jakožto rekreační sport nám běh na lyžích umožňuje spíše nové výhledy, návštěvu nových míst a také samozřejmě pohyb, jenž je pro naše tělo tak důležitý.
I přesto, že na příjemný výlet přírodou na lyžích můžeme vyrazit téměř všude, ne vždy nám sněhová obleva dovolí oběhnout své každoroční kolečko na louce za chalupou. Pro tyto situace jsou vytvořené běžecké tratě, které jsou udržované v průběhu celé zimy a v případě nutnosti také například vysněžené umělým sněhem. Mezi oficiální běžecké tratě se řadí třeba komplex 92 kilometrů běžeckých tratí v Novém Městě na Moravě, kam téměř každoročně zavítají také světoví běžci na jeden ze série světových závodů. Okolo 44 kilometrů běžeckých tratí nabízí také komplex běžeckých tratí v Olešnici. Více přírodních tratí, které určitě stojí za to navštívit nám nabídne okolí Telče, jejichž běžecké trasy zavítají i například na Javořici. Za poslední zimu se proslavila například běžecká trasa více než dvaceti kilometrů ve Lhotě-Vlasenici u Kamenice nad Lipou. Téměř kompletní mapu běžeckých tras nejen na vysočině najdeme opět na stránkách skimapy.
Na ledě a na dvou nožích
Jak si z názvu jistě každý odvodí, tato část je věnována bruslení. Název kapitoly je ale částečně klamný, jelikož existují způsoby, jak provádět bruslení i v teple a suchu. My se ovšem v tomto článku soustředíme na zimní sporty, a tak si společně něco řekneme o ledním bruslení.
Na začátek trochu historie. První brusle vypadaly asi takto: obroušené kosti, jež se kůží přivázaly k botě. Tato výroba se datuje až 3000 let před naším letopočtem. Jejich rozvoj však probíhá až během 14. století ve Skandinávii. Stejně jako lyže vznikly brusle kvůli usnadnění pohybu. V okolí Finska, kde vznikly, je totiž nespočet jezer a menších jezírek, které znesnadňovaly cestu. Zdejší civilisté je museli obcházet, což zabralo cenné minuty, hodiny a někdy i dny cesty. Brusle způsobí jednodušší a opět bezpečnější pohyb po zamrzlých plochách, a tak ušetří spoustu času. Samozřejmě s postupem doby a vývojem civilizace přestaly být brusle tolik nezbytné, a i z nich se stala rekreační atrakce za účelem zábavy. Nyní můžeme našim předkům poděkovat, protože díky nim nám zde zbyl tento úžasný a rozmanitý sport.
Hokej, krasobruslení, rychlobruslení a další. To všechno jsou sporty, které můžeme díky těmto dvěma tenkým nožům na ledě provozovat. A kde? To už není tak jednoduchá otázka. Každý zná tu dobu, když přijde zima a na návsi nebo na okraji města zamrzne rybník, kamarádi se sejdou a společně si s zahrají hokej. Bohužel v poslední době zimní obleva nedovolila dlouhodobé zamrznutí vodních ploch a tím řada z nás přišla o možnost si bezplatně a v prostředí přírody užít bruslení.
V Kraji Vysočina existuje asi 15 zimních stadionů, které ovšem většinou požadují nějaký peněžní poplatek. Za to kvalita povrchu je nenahraditelná a stojí to za to. Můžete třeba zavítat na lední kluziště Rouchovany, kde je ledová plocha zpřístupněna pro veřejnost. Existují také přírodní nádrže, které jsou přes zimu upravované účelově přímo k bruslení. Jedno z těchto míst je například Vodní nádrž Orlík. Nejenom že se jedná o druhou největší nádrž v ČR, ale přímo z její hladiny, která zaujímá plochu okolo 720 000 km2 je vidět nespočet kulturních památek či skal na pobřeží. Mezi další významná místa k bruslení v přírodě na Vysočině patří také Medlovský rybník, rybník Sykovec, Konventský rybník nebo třeba Pilská nádrž. Pohyb na špatně zamrzlém ledu je ovšem nebezpečný a je potřeba vědět, jak se v různých situacích zachovat. Proto než půjdete bruslit, přečtěte si naše články o tom, jak se správně chovat na ledu a co je to lední desatero.
redaktorka
