jsem šéf organizace

Thorborg: Proroctví severu

Na začátku srpna dorazilo 32 mladých vikingů z klanů Kance, Rysa, Medvěda a Vlka do tábořiště, aby zde vykonali zkoušku dospělosti. Po proslovu vládce Haakona vypluli na ostrov, kde úspěšně překonali všechny nástrahy. Avšak až se vrátili do tábořiště, tak zjistili, že členové klanu Havrana, kteří ten den také vypluli na ostrov, jsou stále pryč.

Vikingové čekali do druhého dne, ale Havrani nikde. Proto se vydali na záchrannou výpravu, při které nalezli vrak lodi na břehu ostrova a stopy, které vedly dále do vnitrozemí. Po dlouhé cestě nalezli Thorstina z klanu Havrana, který je se strachem v očích informoval o všem, co prožil.

Loď Havranů se vychýlila ze správného kurzu a vplula do bouře. S velkým štěstím ztroskotali na bájném Ostrově příběhů a snažili se co nejrychleji opravit loď – avšak omylem přesekli kořen Yggdrasilu, stromu, který prorůstá celým ostrovem. Funkce stromu tak byla oslabena, čehož využil runový mág a začal trhlinami mezi světy vysílat draugry – nemrtvé a silné bojovníky, kteří začali útočit na strom.

Vikingové zjistili, že musí zachránit Yggdrasil, jinak bude rovnováha mezi světy navždy narušena. K tomu jim pravděpodobně pomůžou získané artefakty, které ovšem přitahují i draugry. Proto se rozhodli opevnit základní tábor a po vítězné bitvě se opět vydali do středu ostrova, k Yggdrasilu. Ke stromu dorazili až za tmy a setkali se zde s několika přeživšími z klanu Havrana a dalšími bytostmi.

Také se dozvěděli, že při bitvě se draugrům podařilo přeseknout další kořeny Yggdrasilu a strom umírá. Vikingové nakonec strom zachránili, ale trhliny mezi světy přetrvávaly dál. Vikingové proto zjistili polohu všech trhlin a vydali se do Hellheimu, aby všechny trhliny uzavřeli.

Nikdo z nich ovšem nevěděl, že bez pomoci Thorborga do Hellheimu nemůžou vstoupit. Ocitli se v meziprostoru, kde potkali Sigurda. Ten jim vysvětlil celou pravdu a poté se probodl – umřel, a tak unikl meziprostoru. Vikingové po úporné snaze však meziprostoru unikli a vydali se na cestu za Thorborgem.

Draugři však nalezli Thorborga dříve a zabili ho, ale Vikingům se po rituálu podařil Thorborg oživit. Potřebovali zprávu od Sigurda, a tak mezitím likvidovali draugry, kteří stále byli na ostrově a ohrožovali strom. Poté se dozvěděli, že k zničení trhlin jsou potřeba artefakty. Vikingové i s pomocí Thorborga umístili všechny artefakty a po vítězné bitvě s runovým mágem a draugry artefakty zničili – trhliny se tak uzavřely. Následovala velká hostina na počest výhry i padlého Thorstina.

Autorem článku je Honza Menšík

Dobytí ráje – letní tábor 2021

Píše se červenec roku 1678 a v západní Evropě vrcholí francouzsko-nizozemská válka. Tři evropské královny – francouzská, španělská a portugalská, tři rozmařilé Marie se schází zase po roce v letním sídle jedné z nich – královny španělské. Během královského dívčího dýchánku tři Marušky nejprve prodrbou své výsosti manžele a poté,
v důsledku znuděnosti neustálými válkami, uzavřou vzrušující sázku, v níž hlavní role rivalů dostanou jejich komodoři – vznešení mořeplavci. Těm je předložen úkol vydat se do Nového světa a tam obchodováním vydělat co největší jmění pro svou královnu. A aby vznešené Marie dostály své rozmařilosti, usmyslí si, že úkol komodorům lehce zpestří a zabaví jim veškeré jejich lodě, posádky a peníze. Naši mořeplavci tak vyráží vstříc svému úkolu pouze se svými
zkušenostmi a odhodláním vytřít těm třem mocným primadonám zrak.

Touto předehrou bylo zahájeno naše letní táborové dobrodružství, které mělo dětem nastínit letošní příběh, představit hlavní postavy a osvětlit, proč se hned první večer do naší přístavní krčmy vřítila tato trojice komodorů vehementně mávající brky a verbující mladé námořníky do svých nových posádek. Někteří námořnici byli průbojností vznešených mužů zaskočeni, jiní se nesmírně bavili jejich plamennými řečmi. V tom všem mumraji bez okolků podepisovali listiny,
které před ně byly pokládány, aniž by tušili, k čemu se vlastně upisují. Kdyby jen tušili, že se podpisem zavazují k tomu, že budou své královně a její komtese každé ráno za zpěvu stlát a natřásat peřiny, možná by se svým podpisem posečkali a vyjednali si lepší peněžní odměnu.

Pak už jen stačilo v krčmě čirou náhodou narazit na britského korzára ochotného zapůjčit lodě a mohli jsme všichni vyrazit k břehům Nového světa. Každý den nás čekalo zastavení v určité části východního pobřeží, kde jsme se setkali s místními obyvateli. Někdy to bylo setkání přátelské, takže stačilo s něčím vypomoci či projevit zájem o místní kulturu a hned mohla být navázána obchodní spolupráce. Jindy jsme se vylodili očividně proti jejich vůli a bylo nutno prokázat, že se ničeho nebojíme a svůj úkol hodláme splnit.

Postupně začaly naše obchody a nově vzniklé společnosti kvést a flotily se rozrůstat. Někteří členové posádek se tak museli chtě nechtě začít věnovat nutnému studiu, aby jim mohla být svěřena vlastní loď či se mohli stát správcem kolonie. Obchodování a strategizování bylo každodenní náplní našich zaoceánských plaveb, stejně jako námořnické radosti, které nám umožňovaly se od světa financí na chvíli odreagovat. Námořní bitvy v karetní podobě, turnaj v šipkách a sem tam nějaká ta hazardní hra v pirátské krčmě nám vždy poskytly řádné rozptýlení. Výtečná lodní kuchyně po celých 14 dní hýčkala zase naše chuťové buňky. Speciality jako guláš proti kurdějím, rozlítaný kondor, novosvětské hlízové pyré, zelenooká chobotnice či želví polévka dodávaly naším dním na moři exotický ráz.

Po obeplutí takřka celého východního pobřeží bylo na čase vrátit se zpět do Evropy a předložit královnám Mariím výsledky našeho snažení. Poté si užít radostné jásání královny portugalské, která se tetelila a rozdávala úsměvy na všechny strany, a přetrpět běsnění Španělky a Francouzsky, které naštěstí nikoho nevyděsilo, spíše naopak pobavilo. A přestože jsme si na konci o rozmařilých Mariích mysleli svoje, bylo nám jasné, že bez jejich vrtochů bychom nikdy
nezažili tak úžasných a nezapomenutelných 14 dnů na moři při dobývání ráje.

Autor reportáže:  Anna Lhoťanová