Parkour nabyl během let na obrovské popularitě a vydobyl si ve společnosti pozici uznávaného sportu. Jaká byla cesta od trávníků přes videa youtubera Taryho až po oficiální parkourový tábor? Co to […]

Parkour nabyl během let na obrovské popularitě a vydobyl si ve společnosti pozici uznávaného sportu. Jaká byla cesta od trávníků přes videa youtubera Taryho až po oficiální parkourový tábor? Co to parkour vlastně je? Jak se při něm nezranit? To a mnohem více v rozhovoru zodpověděl Adam Ferencz.

Co je parkour?
V úplném základu je to přesun z bodu A do bodu B. To je ta úplně nezákladnější definice, která vám však neříká, co pro mládež parkour znamená.
Na začátku je to pro děti zábava. Jednoduše si užívají radost z pohybu, a z toho, že dělají „hustý věci“. Postupem času se pak z parkouru stává životní styl.

Pro koho je parkour ideální?
Dalo by se říct, že je to super aktivita pro všechny děti. Především pak pro velmi energické děti, které chvíli nevydrží na jednom místě, je parkour jasnou volbou.

 V jakém věku je ideální s parkourem začít?
Obecně platí, že čím dříve, tím lépe. Původně jsme měli kroužek od osmi let, ale postupem času za námi začali chodit rodiče s dětmi, kterým bylo sedm nebo i šest let. To je přesně ten věk, kdy u dětí končí vývoj motoriky, a když jim ukážete nějaký pohyb, tak jsou schopné ho napodobit. Takže si myslím, že nejlepší je začínat právě mezi šestým až osmým rokem. Začít se dá však určitě i později. 

Proč zrovna parkour? V čem parkour oproti jiným pohybovým aktivitám vyniká? 
Parkour je úžasný v tom, že vás učí perfektně ovládat tělo v dynamických pohybech a dokážete tak skvěle vnímat rovnováhu, koordinaci, rychlost a mnoho dalšího.

Jak při parkouru předcházet úrazům? Řídíte se nějakými zásadami a jaké používáte vybavení?
Vybavení je de facto stejné jako pro gymnastiku, používáme žíněnky a spoustu povrchů máme pokryté molitanem. Dětem klademe na srdce především to, aby než se budou snažit něco zkoušet venku, tak si to musí nejdříve stokrát natrénovat v tělocvičně. Venku už nebudou ani žíněnky ani učitel, který by jim mohl poradit. V rámci samotné výuky dbáme na rozdělení dětí do skupin a rozdělení pohybu do menších částí.

Jakým způsobem děti k pohybu motivujete?
Děti se snažím motivovat, aby se zaměřovali na svůj osobní pokrok. Ukazujeme jim, kde byli, kde jsou teď a kam se mohou dostat dál. Důležité je jim zdůraznit, že i malý pokrok, je pokrok. Na děti též působí, když vidí, že každý z nás učitelů aktivně sportuje. Není mezi námi nikdo, kdo by nějakým způsobem lenošil. 

Jaké jsou nejčastější obtíže, se kterými se při výuce musíte vypořádávat? 
Nejnáročnější je asi udržet děti soustředěné a v nějakém režimu. Děti pohyb totiž hrozně baví a udržet výuku od propadnutí do chaosu může být někdy oříšek. Další problém už nesouvisí přímo s výukou, ale je spíše organizační. Není úplně jednoduché najít na parkour tělocvičnu. Tělocvičen je málo a někdy bývá ze strany majitelů určitá nevole nám vzhledem k náročnosti parkouru na vybavení prostory poskytnout.

Jaký nejlepší zážitek jste s parkourem zažil?
Nejlepší zážitek byla asi naše výprava dodávkou, kdy jsme jeli přes Rakousko a Švýcarsko. Po cestě jsme pak zastavovali u nejrůznějších parkourových tělocvičen či parků. Spali jsme tam, kde se dalo a celkově to byl moc fajn zážitek. A mezi nezapomenutelné zážitky samozřejmě patří, když se nám podařilo zorganizovat parkourový tábor. Když jsme dělali první tábor, tak mi bylo 18 let a byl to doslova splněný sen. 

Jak přistupujete k rozdílům ve zkušenosti a zručnosti u dětí?
Snažíme se dávat výuce co největší strukturu, děti jsou rozřazeny do skupin dle dovedností. Dělíme je celkem do osmi úrovní, které si můžete detailně prohlédnout na našem webu.

V čem je váš tábor speciální? Čím byste přesvědčil rodiče, že se skutečně vyplatí poslat své děti právě k vám?
Parkourových táborů je v Česku hodně, to není žádné tajemství, většina z nich se soustředí pouze na samotný parkour a chybí jim přidaná hodnota. Na našich táborech se parkouru věnujeme hodně a o intenzivní trénink není opravdu nouze. Je jedním z mála míst, kde se unaví i skutečně hyperaktivní děti. To však není všechno! Necháváme se inspirovat tradičními tábory, které mají spoustu super prvků. Každému našemu parkourovému táboru tak nechybí celotáborová hra a nějaké příběhové zařazení. Například letos se příběhově dětí ponoří do světa filmu Avatar.

Jaké všechny typy programů LEAP PARKOUR nabízí?
Hlavní dva programy jsou kroužek a tábor. Tábory jsou dle očekávání v létě a je vhodný i pro absolutní začátečníky. Během tábora pak děti vzhledem k intenzivnímu trénování pocítí velký pokrok. Kroužek je rozdělen do dvou částí. Část pro začátečníky probíhá v Havlíčkově Brodě a děti sem mohou přijít a vyzkoušet si trénink zdarma, aby zjistili, zda je to bude bavit. Pokročilí prokuristé pak ještě jezdí do nové parkourové tělocvičny v Jihlavě. Doplňkově pak pořádáme i workshopy a vystoupení například pro školy.

Zlepšuje se vnímání parkouru ve společnosti?
Určitě ano! Před získáním popularity, kterou v Česku zajistil bez diskuse především youtuber Tary, byl parkour vnímán společností velmi negativně. Když se řeklo parkour, tak si lidé představili blázny, kteří skáčou mezi mrakodrapy a každou vteřinou jim hrozí, že se zabijí. Další negativní předsudek je ten, že parkouristé jsou vandalové, kteří ničí cizí majetek. To samozřejmě není pravda. Parkour se samozřejmě dá dělat i v městské zástavbě, ale žádný zodpovědný parkourista po sobě nenechá žádný nepořádek. Dnes je situace už lepší, s nárůstem popularity a vznikem oficiálních kroužků získal parkour mnohem větší důvěryhodnost. Rodiče mohou kdykoliv přijít za námi do tělocvičny a podívat se, co jejich děti učíme.

Jaké by bylo vaše osobní poselství lidem, kteří stále váhají, zda se na dráhu parkouru dát?
Určitě se toho nebojte a začněte co nejdříve. Nejlepší je, když vám odpovím příběhem. Začal k nám chodit asi v 13 letech jeden kluk, který byl celkem nemotorný a trochu obéznější, ale hrozně makal. Teď je mu 18 a vůbec byste ho nepoznali. Všechny salta a další pohyby zvládá bez problémů, dokonce nám pomáhá s výukou. Dnešní doba je pro začátek s parkourem opravdu skvělá. S úsměvem a rád říkám, ať si děti váží, že učitele na parkour mají, protože když jsme se učili parkour my, tak jsme měli pouze trávník na zahradě a hrstku youtube videí.

Děkuji za rozhovor

+ posts

redaktor