Když jsme se připravovali na letošní tábor, nikoho by ani ve snu nenapadlo, že skoro až do poslední chvíle nebudeme vědět, jestli tábor bude či ne. Za těch několik let, co tábor pořádáme jsme si mezi dětmi a vedoucími vytvořili takovou druhou rodinu a léto bez tábora je pro většinu z nás
nepředstavitelné. V polovině května přišlo rozhodnutí, že tábor se tedy uskuteční. Pamatuji se, jak jsem si říkala, že je to super, že už můžeme konečně oficiálně a s povolením objednávat dopravu, zařizovat jídlo a další
věci, které dopředu úplně plánovat nejdou, zvlášť v době koronavirové.
Týden před táborem jsme měli všechno sbalené. Včetně dezinfekce na celý týden a bezkontaktního teploměru, který byl doslova vstupenkou na tábor.
K mému velkému překvapení časový plán dne odjezdu seděl přesně na vteřiny a my jsme stihli všechno, tak jsme chtěli. Dopravili jsme se s dětmi do tábora, které se rázem změnilo na louku plnou bzučících včel.
Po příjezdu do tábořiště jsme se ubytovali ve stanech a čekali jsme, co se bude dít dál. Při seznamování jsme narazili na draka v hnízdě, kde byla i naše unesená ovečka Pampalini. Celou rozklepanou jsme ji odvedli do ohrady v tábořišti. Drak, který nám ovečku vzal, bohužel utekl. Zanechal po sobě čtyři barevná vajíčka, z kterých se nám přes noc vylíhli čtyři draci. Jelikož byli ještě neochočení, a právě se vylíhli, bylo na nás, abychom jim sehnali potravu. Všechny draky jsme nakrmili a postavili jsme jim hnízda, aby měli kde spát a nebudete věřit, kdo se u nás v táboře objevil! Bezzubka, který utekl od zlého šamana. Na základě informace od Bezzubky jsme se po obědě vydali hledat staříka, který by mohl něco vědět o šamanovi, který Bezzubku věznil. Byla to náročná cesta, ale naštěstí jsme po cestě potkali místní obyvatele, kteří nám poradili. Stařík, kterého jsme našli u potoka nedaleko vikingského města nám dal informace o šamanovi, které si už nějaká léta sám shromažďoval. Po přečtení všech zpráv jsme ale zjistili, že ne všechny budou pravdivé. Museli jsme přijít na to, která ze zpráv podává pravdivé informace. Dozvěděli jsme se, že pokud chceme porazit šamana, musíme nejprve získat na naši stranu všechny draky, které očaroval. Abychom načerpali síly, navečeřeli jsme se a připravili jsme se na noc pod širým nebem. Noc pod širákem jsme zvládli levou zadní. Teď už nás ale čekala další cesta. Jak jsme se blížili k tábořišti, překvapil nás šaman se svým drakem. „Vaše vesnice je moje, nikdy mě neporazíte!“, křičel na nás z dálky šaman. To jsme si přece nemohli nechat líbit. Vyzbrojili jsme se a zaútočili jsme. Podařilo se nám prolomit ochranné kouzlo, kterým byl očarovaný drak. Šaman se lekl, že jsme ho tak rychle porazili a utekl do své jeskyně. Mohli jsme se tedy vrátit do tábora i se získaným drakem. Pomalu se schyluje ke chvíli, kdy se budeme muset utkat v boji se šamanem. Sami to ale nezvládneme, potřebujeme více draků. Vydali jsme se proto dnes na cestu nějaké draky získat. Nebudete tomu věřit, ale potkali jsme jich dokonce šest! Každý drak od nás potřeboval pomoct, a tak jsme se dali do zachraňování. Potkali jsme draka hamouna, plíživce, ohnivého draka, vodního draka, draka žrouta a draka tlusťocha. Všem šesti drakům jsme pomohli a vydali jsme se zpět do tábora.
Je to tady. Konečně nadešel den bitvy se šamanem a my jsme se museli nejprve pořádně připravit. Dopoledne nás čekal trénink draků, aby nás při bitvě poslouchali. Po obědě jsme se vydali k šamanově jeskyni. Po cestě jsme museli prolomit několik obranných kouzel. Podařilo se nám tím
získat na naši stranu tři další draky. Šaman už na nás čekal spolu s jeho dalšími draky. Strhla se velká bitva během, které jsme našli Škyťáka přivázaného ke stromu. Pomohli jsme mu z provazů a společně jsme porazili šamana. Zahnali jsme ho do kouzelného kruhu, kde přišel o všechny svoje magické schopnosti. Draci, na které přestala působit jeho kouzla, se na něj vrhli a skoncovali s ním. Nadšení jsme se vrátili z bitvy do tábora společně se Škyťákem a draky. Oslavili jsme úspěšnou bitvu a rozloučili se s draky a Škyťákem u závěrečného ohně.
I tento rok se nám podařilo napravit zlo, které se snažilo ovládnout svět. Co nás asi čeká příští rok? Na to si budeme muset ještě počkat.

Lenka Palánová

krskova@rdmkv.cz | + posts

redaktorka