Závislost na elektronice není zase tak úplně nová věc, a týká se dospělých, ale i dětí, a to jak těch nejmenších, tak dospívajících. Jak poznat, že je vaše dítě závislé, […]

Závislost na elektronice není zase tak úplně nová věc, a týká se dospělých, ale i dětí, a to jak těch nejmenších, tak dospívajících. Jak poznat, že je vaše dítě závislé, jak s ním o tom mluvit a jak mu pomoct nad závislostí vyhrát? 

Závislost na telefonu už dostala i svůj oficiální název, nomofobie. Přečtěte si níže zmíněné příznaky a možná odhalíte závislost u sebe nebo u svých dětí. 

  • Jako první věc po probuzení saháte po telefonu
  • Poslední věcí před spaním je znovu telefon
  • Dělá vám problém usnout a snažíte se unavit trávením času na telefonu
  • Saháte po telefonu neúměrně často i bez toho, aby vám přišlo oznámení
  • Pokud máte nízký stav baterie, stresuje vás to
  • Saháte po telefonu, abyste se zbavili stresu
  • Nosíte s sebou mobil na záchod a do koupelny
  • Z používání soc. sítí jste ve stresu, ale stejně se k nim stále vracíte
  • Telefon ani neuklízíte, pořád ho nosíte v ruce
  • Prokrastinujete a místo důležitých úkolů trávíte čas na telefonu. Povinnosti poté nestíháte.
  • Máte potřebu koukat do telefonu úplně pořád, na výletě, při jakékoli denní činnosti, s kamarády…

Na telefonech se dá nastavit zobrazení času stráveného na mobilu či v jednotlivých aplikacích. I to vám může pomoct jako kontrola. 

Pokud se vám zdá, že vaše dítě je závislé na telefonu, nepropadejte panice, se vším se dá něco dělat. 

Domluvte se s dítětem, ať si vypne nepotřebná oznámení z aplikací. Když nebude cítit tlak kontrolovat, co je nového, je to první krok k úspěchu. 

Navrhněte dítěti, ať si odinstaluje aplikaci, která mu bere nejvíc času. Je to sice nepříjemné, a možná u dítěte nesklidíte ten největší úspěch, ale pokud bude souhlasit, minimálně si tím zkomplikuje přístup k aplikaci, i kdyby si ji později znovu nainstalovalo. Jde o přidání otravných kroků navíc, které možná dítě odradí. 

Vzdálenost dělá divy. Ať si dítě “uklízí” mobil na vzdálenou poličku nebo do šuplíku na druhé straně místnosti. Tady funguje obyčejná lenost, a ta je často spolehlivá. Vyjít na vycházku do přírody bez mobilu je pak další výzvou. 

Nabídněte dítěti jiný návyk místo používání telefonu. Zkuste mu poradit knihu, která ho doopravdy zaujme, nějakou novou činnost, něco, co můžete dělat společně…

Nastavte hranice. Můžete se s dítětem domluvit, že pustíte časovač, a jakmile zazvoní, dítě musí od mobilu odejít. Praktické také je, pokud dítě může telefon používat až po tom, co si udělá úkoly, uklidí si pokoj nebo cokoliv jiného, pravidla jsou jen na vaší domluvě. 

Pokud si nevíte rady nebo nic ze zmíněných rad nepomohlo, nebojte se obrátit na odborníky. Závislost na telefonu je poměrně rozšířená a není to žádná ostuda, lidé vzdělaní v tomto směru vám rádi poskytnou svoji pomoc. 

Zdroje: https://insmart.cz/jak-poznat-zavislost-na-mobilu-lecit/

[wikicard title=”Nomofobie” lang=”cz”]

krskova@rdmkv.cz | + posts

redaktorka