![Díky projektu Erasmus+ mají studenti možnost poznat nové přátele, jazyky, ale i tamní kulturu. Já a mí kamarádi jsme měli třeba možnost zúčastnit se oslav Dne ústavy v norském Lillehammeru. […]](https://www.volnocasuj.cz/wp-content/uploads/2024/05/norsko-03-scaled.jpg "Všechno nejlepší, Norsko")
Díky projektu Erasmus+ mají studenti možnost poznat nové přátele, jazyky, ale i tamní kulturu. Já a mí kamarádi jsme měli třeba možnost zúčastnit se oslav Dne ústavy v norském Lillehammeru.
“Gratulerer med dagen,” tak si přejí všichni lidé 17. května, vysvětluje mi a mým kamarádům Nor Magnus, který nás pozval na společnou “narozeninovou” snídani. Narozeniny nemá však on, ale celé Norsko, a to díky podpisu ústavy v roce 1814, který mu zajistil nezávislost od Dánska. Přestože bylo norské království ještě ten samý rok připojeno ke Švédsku, švédský král ústavu ponechal v platnosti. Ze začátku měly oslavy spíše politický provokativní charakter, to se však změnilo roku 1905, kdy se Norsko konečně osamostatnilo. Dnes je Grunnlovsdagen dnem ústavy, norské samostatnosti a dokonce, protože druhá světová válka skončila devět dní před 17. květnem, i oslavou vítězství nad nacistickým útlakem.
Champagne breakfast
Slavnost začíná hned ráno. Stejně jako většina norských rodin se scházíme kolem jednoho stolu a společně snídáme. Na talíř si můžeme nandat míchaná vajíčka, wafle se zmrzlinou a spoustu ovoce nebo dort Pavlovu, který Magnus, jak je typické, připravil speciálně pro tuto příležitost. Přitom posloucháme norské písně, mimo jiné i norskou hymnu. “Narozdíl od mého města, kde jsem vyrůstal, je tady v Lillehammeru těžké zajistit si nějakou společenskou místnost, kde rodinnou hostinu uspořádat, protože jsou všechny rezervace plné už snad od konce února,” sdílí s námi Magnus, jak moc důležitý tento státní svátek pro Nory je.
Po bohaté snídani se všichni scházíme na autobusové zastávce, odkud pojedeme do centra Lillehameru, kde je hlavní dění celých oslav. Většina si na sebe oblékla to nejlepší, co tu student na zahraničním pobytu může mít. Šaty, šukně, kalhoty a košile, ať se aspoň trochu vyrovnáme vyšperkovaným Norům. Převážná část z nich však má na sobě tak zvaný bunad, typický oděv, podobný českým krojům. Každá oblast Norska je má trochu odlišné. Ty, co nejčastěji potkáváme, jsou černé vesty a sukně s vyšívanými barevnými květy, bílé košile a různé doplňky, například zlaté brože.
Vlajky úplně všude
Norové jsou na tento den velmi hrdí a berou ho opravdu vážně. Nejenže každý dům má minimálně jednu vyvěšenou vlajku, vlaječky nebo norské trikolóry také visí z okna, plápolají ve větru na zrcátkách aut a autobusů, čouhají z batohů či jako brože se lesknou připnuté na oblečení. Všude, kam se člověk podívá, vidí červenou, modrou a bílou.
Hlavním bodem programu 17. května je průvod, a to dětský průvod. Grunnlovsdagen totiž není jen dnem ústavy, ale i dnem dětí. Ty mohou dělat co se jim zlíbí, sníst tolik sladkostí a zrmzliny, kolik chtějí a samozřejmě nejdou do školy. V průvodech žáci představují jednotlivé školy, které v konkrétním městě sídlí. Každá škola má svou vlajku a vlajkonosiče. Průvod je doplněn o pochodové kapely, některé sestavené jen z dětských hráčů, jíné namíchané. Ze všech stran se ozvývá nadšené “Hurá”, jak průvod postupuje dál hlavní ulicí Lillehammeru Storgata.
Celý den je však hlavně o trávení času s rodinou a přáteli. Takové posezení je připraveno i pro nás Erasmus studenty. A tak se po skončení průvodu setkáváme na smluveném místě, poleháváme na dekách, povídáme si, vychutnáváme si dobré jídlo a užíváme vydařeného počasí, někteří až do noci.
redaktorka
