Okolo třebíčského rybníku Kuchyňka se minulou sobotu a neděli zastavovaly rodiny s dětmi. Kromě káčátek a házení písku do vody děti zaujaly i nejrůznější lodě, které jezdily po hladině. Nebylo to […]

Okolo třebíčského rybníku Kuchyňka se minulou sobotu a neděli zastavovaly rodiny s dětmi. Kromě káčátek a házení písku do vody děti zaujaly i nejrůznější lodě, které jezdily po hladině. Nebylo to jen tak, protože modeláři porovnávali své dovednosti.

Rychlost

Největší hluk dělaly rychlostní lodě, které tím přilákaly i největší pozornost. Po startovním signálu se rozezněly motory a lodě vyrazily na trojúhelníkovou trať. Během šesti minut se snažily objet do největší počet kol. Zajímavá byla především první kategorie, ve které mají modeláři stejné lodní trupy, stejný motor, baterku i lodní vrtuli, takže musí soutěžit v tom, kdo jezdí nejpřesněji. To, že by někdo předjel jiného na rovince, se stává málokdy a hlavní je říznout zatáčku, co nejtěsněji vedle bóje vyznačující trať. A nesrazit se při tom s jinou lodí.

Po těchto standardizovaných modelech následovala kategorie, kde se modeláři předhánějí v tom, kdo dokáže lépe vyladit lodní trup a využít maximální výkon svého motoru. Ale na druhou stranu musí dát pozor na výdrž baterek, která je omezena pravidly. V praxi to znamená, že lodě nejprve sviští tak rychle, že je rozhodčí skoro nestačí kontrolovat, ale ke konci už postupně zpomalují, a některé dokonce odpadávají úplně. Modelář tak musí odhadnout výkon tak, aby to nepřepálil a vydržel jezdit celých šest minut.

Koho nelákaly rychlostní modely, ten se mohl přesunout o kousek vedle, kde se mu naskytl pohled jako v přímořských městech. Hladinu totiž brázdily plachetnice všech barev. I zde se soutěžilo v tom, kdo objede více kol. I když bylo tempo klidnější, napětí mezi modeláři bylo jasně patrné. Nabrat vítr do plachet tak, aby dokázal předjet soupeře totiž není tak jednoduché jako přidat plyn. Letos plachetničkářům přálo a foukalo tak akorát.

Přesnost

Mezi rozjížďkami rychlíků a plachetnic porovnávali modeláři jinou dovednost. Na hladině se střídaly různé jachty, rybářské kutry a policejní i hasičské čluny, které se snažily projet co nejpřesněji vytyčenou trať. Za každý dotyk bóje nebo chybně projetou branku následovala penalizace a letos závodníky potrápila zejména tzv. vrcholovka. Jde o obávanou branku, která je nejdále a která má ještě k tomu obě bóje v zákrytu. Soutěžící tak musejí využít odhad a zkušenost, aby se do brány strefili. A nebyla by to pořádná zkouška v řízení lodi, kdyby se s lodí i necouvalo a nezajíždělo do doku.

Nechyběla ani jedna starší kategorie, ve které soutěží neřízené modely lodí. Modelář nasměruje svou loď a vypustí ji do brány vzdálené 25 metrů. Opět se hodnotí přesnost a soutěžící musí započítávat vlny a vítr, který mu může výsledek pořádně pokazit.

Moravský pohár

U rybníka se sešlo přes 40 modelářů se stovkou modelů lodí, většinou vedoucí modelářských kroužků se svými svěřenci. Závod ze seriálu Moravského poháru pořádal třebíčský RC klub SIG-N.A.L. ve spolupráci s DDM Hrádek.

+ posts

šéfredaktor