Člověku, i tomu nejmenšímu, vždy stačily ty nejjednodušší hračky, ty nejběžnější učební pomůcky. Stavebnice je stavebnicí, panenka panenkou, robot robotem, ale větvička, kámen, kulička hlíny se mohou stát čímkoliv. Navíc […]

Člověku, i tomu nejmenšímu, vždy stačily ty nejjednodušší hračky, ty nejběžnější učební pomůcky. Stavebnice je stavebnicí, panenka panenkou, robot robotem, ale větvička, kámen, kulička hlíny se mohou stát čímkoliv. Navíc každá větvička je jinak tlustá a ohnutá, každý kámen jinak velký, má jinou barvu a hlína může nabývat tolika podob. Seznamte se s těmi nejběžnějšími hračkami, možná je dobře znáte, možná jste na ně už dávno zapomněli. Seznamte se, nebo si vzpomeňte na své odvěké kamarády.

Pan Kamínek

Tohoto mistra převleků najdete skoro všude, na cestě, v potoce, na kraji pole i na pláži. Najdete tlusté i tenké Kamínky, modré, červené i dočista průsvitné. Pan Kamínek umí být žabkou na potoce, neumí plavat ale výborně se potápí. Je ideální kulkou do praku, jen pozor, ať s ním nikoho netrefíte. Kamínkové umí stavět celé kamenné věže či oblázková bludiště. Jsou ideálními herními kameny. Někteří Kamínkové jsou pěkně drazí, druzí obyčejní, jiní mají kouzelnou moc. Někteří kluci jsou schopni mít Kamínků celou sbírku, když jim to vydrží, začnou si říkat geologové. S Kamínky se výborně začíná matematika. Počmáraný pan Kamínek je fanda veškerého výtvarna. Po velkých Kamenech se skvěle skáče, dá se po nich šplhat i slaňovat. Ti úplně největší Kamínkové si říkají Skála.

Paní Větvička

Větviček jsou celé lesy. Staré suché Větvičky leží pod stromy a čekají na děti, aby se z nich staly meče nebo mačety, které budou kosit usychající kopřivy a netýkavky. Větvičky a větve se dobře měří, skládají se do různých obrazců a prostorových tvarů. Umí jehlany, krychle a kvádry. Z větviček postavíte třeba malé týpý nebo domeček pro lesního skřítka. Větvičku zašpičatíte a zapíchnete do země, z těch pružných jsou ideální luky, z těch lehkých zase šípy a z těch dlouhých oštěpy. Paní větvička v sobě ukrývá energii Slunce (díky němu kdysi vyrostla) a proto výborně hoří. A stejně dobře i plave. Některé větvičky jsou pružné, jiné pevné, další se dobře lámou, jiné se různě větví nebo se plazí jako hadi. Z větvičky se dá vyrobit kouzelná hůlka, skřítek, vidlička, lžíce, vařečka, špaček nebo pálka. Otcem všech Větviček je děda Strom.

Inženýr List

Ing. List je pracovník v obří továrně na cukr, zaměstnává ho děda Strom. A List se snaží, maká celé léto, dokud nezežloutne, nezčervená a nespadne spolu se svými miliony kolegů na zem. Pak se stane součástí palety barev. Stovky inženýrů tvoří hromady listí, do kterých se tak krásně skáče, zahrabává, je v nich teplo. Ale List nemusí být jen na hraní, je to i velký parádník, umí být součástí listových vitráží, nejrůznějších barevných obrazů a koláží, součástí podzimních mandal. Je důležitou součástí života v půdě, potravou mnohonožek a stínek. Rád je součástí čelenek lesních indiánů, křídel prapodivného hmyzu. Nejkrásnější je ale když se snáší k zemi spolu se svými kolegy inženýry, kteří se po práci v továrně oblékli do pestrých barev a vydali se do tanečních.

Doktorka Hlína

Ano, Hlína je doktorka, nejen že zahladí každou jizvu v krajině, ale tam kde chybí má zem opravdu problém. Hlína je hojivá (jakože fakt), zároveň umí zlikvidovat jakoukoliv mršinu, poradí si odumřelým Listem i Větvičkou. A co je s Hlínou srandy. Když je celá mokrá a blátivá, je ideálním parťákem pro hry a rošťárny. Navíc hlínu vždycky umyjete, vždycky vyperete. Z Hlíny se dá tvořit, Hlína se dá vypalovat, do Hlíny se dají kopat díry, z Hlíny se dá stavět. Doktorce Hlíně svěříte svá semínka a ona se o ně postará. Dokonce léčivými hliněnými – bahenními zábaly se lidé od pradávna léčili. Hlína je plná života. Zujte si boty a proběhněte se hliněnou lesní pěšinou, uvidíte, jak si paní doktorku oblíbíte.

Profesor Písek

Písek to je vysoká akademická funkce. Vždyť on jediný dokázal vytvořit tzv. pískoviště, která procházejí přísnou certifikací, jsou k nim celé manuály a návody, jak o pískoviště pečovat. Ale je to ten samý Písek, který řeka či moře uložily do vrstev, abychom je odtud brali na stavby, do hřišť i pískovišť. Přesto že prof. Písek musí být ve školách kdovíproč certifikovaný (podobně jako jeho kolegyně Voda), přesto je s ním zábava. Výborný je ke kopání tunelů, stavění bábovek, vysypávání cestiček a nejrůznějších obrazců. Dá se prosívat a tak rozdělovat na hladký a hrubý Písek, kdy se každý chová úplně jinak. Zahrabte si do Písku nohy, jak to chladí… Zkuste ho zalévat, neudrží v sobě žádnou vodu. Vymodelujte z něj kopce a hory, postavte mosty, tunely a silnice i celá města.  

Krajinný architekt Mech

Malé lesní krajiny – do jejich malebnosti a svěžesti promlouvá nejvýrazněji právě Mech. Umí tvořit tichá jemná zákoutí i rozcuchané lesy, měkké sivé kopečky nebo tmavě zelené močály a rašeliniště. Do Mechu zapíchnete snad kteroukoliv Větvičku, Šišku nebo Klacík. Mechové patro se může proměnit v krajinu protknou cestami mravenců nebo v hluboký ploníkový prales, kterým se mravenci jen těžko prodírají. Snad proto Mech na výrobu krajin využívají i modeláři a stavitelé betlémů. A kolik Mech zadrží vody? Zkuste to změřit. A kolik podob umí mít, mrkněte se na Mech pod lupou.

Příroda je plná pomůcek a hraček, představili jsme si jen některé, ale nezapomeňte na Vodu, Šišku, Oříška, Kaštánka nebo Žaluda. Jsou všude, jsou příjemní na omak, nejsou natření jedovatými barvami, nevznikaly v dalekých továrnách pod rukama nevyspalých dětských otroků. Mohou být čímkoliv, nezevšední. A když je vyhodíte, stanou se součástí Hlíny a nekonečného přírodního cyklu i životní moudrosti.

Martin Kříž – Chaloupky o.p.s.

předseda představentva at | +420777750131 | predseda@rdmkv.cz | + posts

Předseda představenstva Rady dětí a mládeže kraje Vysočina, provozovatel webu volnočasuj.cz, propagátor volnočasových aktivit...