Bahno, klacky a kameny, ale i pevný řád, zodpovědnost a vzájemný respekt. To vše jsou školky, kde děti tráví celé dny venku v horkých letních dnech, ale i v mínus […]

Bahno, klacky a kameny, ale i pevný řád, zodpovědnost a vzájemný respekt. To vše jsou školky, kde děti tráví celé dny venku v horkých letních dnech, ale i v mínus deseti stupních a ve sněhu. Jedna ze 120 lesních školek v Česku je i lesní školka Vlčí doupě v Krnově. Sami rodiče zde často litují, že se k dětem na jejich denních toulkách nemohou přidat.

Dny ve Vlčím doupěti mají svou rutinu a řád. Prostor zde děti dostávají k sebevyjádření, spolupráci, volné hře, tvorbě i odpočinku. „Ráno zahajujeme v kruhu. Pozdravíme se, zazpíváme, rozhýbeme, zahrajeme si hru. Děti zde vyjádří, co chtějí i nechtějí, co potřebují, co považují za důležité říct. „Kruh představuje naše společenství, naši vlčí smečku, jednotu. Každý člen smečky má své místo, všichni si vážíme všech,“ popisuje Mary Jankowá, jedna ze dvou zakladatelek lesní školky v hornoslezském Krnově. „S dětmi se domlouváme. Nic jim nenařizujeme. Máme demokracii a rozhodují se samy,“ dodává její kolegyně Monika Adámková a vysvětluje, že děti nenutí a nechávají na nich, co budou dělat. 

Po ranním kroužku jde většinou skupinka do lesa, v ruce mají pilky, kladívka i vozík. Děti pak řežou dřevo, staví si domečky pro skřítky. V zimě sáňkují, v létě dělají obtisky na kůru, poznávají listy, květiny, ptáky a houby. „Ze začátku jsme pořád chodily s atlasem a samy zjišťovaly, co vlastně vidíme. Teď už je to pátý rok a známe skorou každou rostlinu i brouka,“ s úsměvem líčí Monika. Místo hraček tu mají děti kamínky, klacky a bláto. „Když prší, je to nejlepší, protože pak bahno můžou matlat. Staví si ohniště, dělají ohýnek, vaří na něm. Užívají si to. Nejdeme cestou zákazu. Dětem neříkáme ne, spíše jim nabídneme přijatelné podmínky. Čvachtání v kaluži? Až si obuješ gumáky. Chcete se mlátit klacky? Ano, ale jenom po nohách,“ doplňuje Monika.

 Šlofík na tři hodiny

Na oběd se děti vrací zpátky na „základnu“, kde poobědvají a spokojeně zalehnou. „Po jídle jim zčervenají tváře a už se jim klíží oči. Zalezou si do svých spacáků v jedné z maringotek, kde udržujeme vlažných deset stupňů, a na tři hodiny o nich nevíme. Někdy se mě maminky snaží varovat, že jejich dítě po obědě nespí. Uvidíme, odpovídám jim,“ usmívá se Monika. Že i jejich děti nakonec spí, si vysvětluje tím, že za den ujdou až pět kilometrů. A nemocné jsou jen zřídka.

Celý článek dostupný na: https://www.eduzin.cz/trendy-ve-vzdelavani/uceni-venku/chcete-se-mlatit-klacky-ano-jen-po-nohach-popisuje-pravidla-v-lesni-skolce-jeji-zakladatelka/

+ posts

Šéfredaktorka webu volnočasuj.cz