Jak vidí podporu volnočasových aktivit lídři kandidátek do krajských voleb?

11. 9. 2020

jsem novinář jsem šéf organizace

Podpora volnočasových aktivit je pro nás zasadním tématem. Před časem jsme proto zaslali mailem několik otázek všem lídrům politických stran, hnutí a uskupení, které se ucházejí o přízeň voličů v nacházejících volbách do krajského zastupitelstva.

Tam, kde jsme nedohledali kontakt přímo na lídra, zaslali jsme dotazy na adresu krajské nebo republikové kanceláře s žádostí o předání.

A na co jsme se ptali?

Pokud po volbách usednete v krajském zastupitelstvu nebo ve vední našeho kraje, jak se postavíte k násedujícím oblastem?

Jaký je váš názor na finanční podporu spolků dětí a mládeže v našem kraji?
Jaký je váš názor na výši finančního spolupodílu příjemce u poskytovaných dotací?
Podporujete zavedení systému uznávání dobrovolnické práce pro účely kofinancování dotací?

Níže přinášime odpovědi jednotlivých lídrů (řazeno obecedně podle názvu strany nebo hnutí). Odpovědi nejsou nijak upraveny.

Stránku budeme aktualizovat, pokud dorazí další odpovědi.

ANO 2011 – Martin Kukla

1. Z pohledu Kraje Vysočina patří tato oblast k dlouhodobě podporovaným, pravidelně na ni myslíme v připravovaných rozpočtech. S takto nastaveným fungováním jsem spokojen, resp. nemám z terénu ani od Krajské rady dětí a mládeže KV žádné podněty na zásadní změny. Vzhledem k tomu, že po dobu mého působení na pozici náměstka hejtmana Kraje Vysočina pro oblast ekonomiky nepřišel ze strany spolku žádný podmět na změnu, předpokládám, že i ze strany zástupců spolku je se spoluprací spokojenost. Spravedlivě je třeba doplnit, že Kraj Vysočina podporuje aktivity související s trávením volného času dětí i prostřednictvím dalších organizací – finančně podporujeme sbory dobrovolných hasičů nebo například spolkovou činnost chovatelů drobného zvířectva, chovatelů včel, přispíváme na pořádání postupových přehlídek umění, dotujeme z krajského rozpočtu opravy sportovišť atd.

2. Spoluúčast žadatelů při realizaci námi podpořených projektů je dílem výchovná, dílem příkladná a dílem nutná. Existují dotační tituly, které mají z naší strany až 100% pokrytí, ale není jich skutečně mnoho. Otázkou je, zda je o dotaci žádáno pouze za účelem jejího získání nebo za účelem nějakého veřejného prospěchu. Pak je spíše žádoucí a i výchovné, aby byly projekty tzv. kofinancovány např. obcí, donátory, dílem i účastníky.

3. Práce dobrovolníků si velice vážím. I proto má mou podporu i letos vyhlášený dotační titul Fondu Vysočiny DOBROVOLNICTVÍ 2020. V tomto případě jsme kývli na uznatelné náklady v podobě platů osob poskytujících podporu v oblasti sociálních služeb. S ohledem na zmíněné nevidím uznání dobrovolnické práce v oblasti práce s mládeží jako uznatelné kofinancování za nereálné.

Česká pirátská strana – Hana Hajnová

1. Jako dlouholetá předsedkyně sportovního spolku se s touto problematikou zabývám velmi často. A krajskou podporu spolkům, které pracují s dětmi a mládeží, vnímám jako zásadní pro zachování i rozvoj spolkového života. Spolky pracující s dětmi a mládeží doplňují systém vzdělávání, jsou součástí prevence a často mají velký vliv pro rozvoj života dětí i dospělých. Zasloužily by si stabilní pravidla podpory, včetně projektů na delší dobu než rozpočtový rok.

2. Výše spolufinancování je zejména pro menší spolky těžko překonatelnou bariérou (zvláště v případech investičních projektů). Současné nastavení kofinancování 40% z uznatelných nákladů znamená, že reálně spolky financují výrazně přes polovinu (se započtením dobrovolnické práce, mezd atp.) z jiných zdrojů. To zpochybňuje roli kraje jako hlavního donátora. Spolkům to neumožňuje rozvoj. Cílem veřejné podpory má být ale rozvoj, ne jenom přežívání. Rádi bychom proto navýšili finanční podíl kraje, protože si myslíme, že i relativně malé navýšení financí může mít při dobrém nastavení velký pozitivní dopad.

3. Dobrovolnická práce může být v některých programech uplatněna jako kofinancování, pokud je v režimu zákona o dobrovolnické službě (198/2002), který představuje ovšem nemalou administrativní i finanční zátěž. Kraj by měl najít jiný způsob, jak činnost dobrovolníků spravedlivě uznávat – alespoň jako kofinancování. Nebo se více orientovat na podporu “výkonu” (např. dítě v pravidelném kroužku, nebo na táboře, kde je nejméně jeden instruktor na deset dětí atp…). Určitě je potřeba dobrovolnickou práci oceňovat a nějak “započítat”. Platí to i u jiných typů spolkových činností.

Česká strana sociálně demokratická – Jiří Běhounek

zatím bez odpovědi

…

Dělnická strana sociální spravedlnosti – Petr Štyndl

zatím bez odpovědi

…

Demokratická strana zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT – Hana Šroufková

zatím bez odpovědi

…

KDU-ČSL – Vít Kaňkovský

1. a 2. Ačkoliv jsem opoziční krajský zastupitel, tak jsem přesvědčen, že Kraj Vysočina se k finanční podpoře spolkům dětí a mládeže staví vstřícně, ať již přímo dotacemi jednotlivých projektů formou Fondu Vysočiny, tak i přímou podporu vaší organizace a například KOUS. I prostředky Kraje jsou však omezené a je otázkou, nakolik se omezení výdajů v příštím roce vlivem koronavirové krize dotkne i této oblasti. Už nyní je jasné, že se bude ve všech kapitolách rozpočtu škrtat minimálně 10%. Myslím si, že podpora jednotlivých projektů, která se pohybuje kolem 50% celkových nákladů, je vstřícnou pomocí. Určitě si do budoucna dokážu představit a byl bych pro, aby dotace na spolky, pracující s dětmi a mládeží, byly vyšší, ale uvidíme, jak se bude dařit zvládat ekonomickou krizi, která bohužel nyní nastává. Dalším zdrojem by měly být i samosprávy měst a obcí, které by měly nejlépe vědět, nakolik je působení těchto spolků na jejich území přínosné a hodno podpory. Vnímám potřebu podpořit více investiční potřeby spolků, to je námět pro budoucí krajské zastupitelstvo, zda najde prostředky např. novým dotačním titulem Fondu Vysočiny.

3. Zřejmě vždy budou projekty, u nichž nelze počítat s prací svépomocí už jen z principu uplatňování zvláštních činností, oprávnění apod. Pokud se však jedná o práce, kde se aktivní zapojení členů organizace předpokládá a je možné, jevilo by se mi jako efektivní stanovení jednoduchého „katalogu“ činností (např. údržbové práce), kde by tyto práce byly „oceněny“ procentuálním dílem z celkových nákladů.

Komunistická strana Čech a Moravy – Pavel Hodáč

zatím bez odpovědi

…

Moravské zemské hnutí – Petr Chňoupek

1. Ano, podporovat. Na druhou stranu musí být ovšem jasno, co je konkrétně podporováno, aby finanční prostředky nemohly být zneužity. To znamená nastavit jasná a transparentní pravidla.

2. Spolupodíl by měl být co nejnižší, pokud možno nulový. Možností by bylo, kdyby krajský podíl do financovala daná obec.

3. Zcela určitě. Tento způsob kdysi probíhal i u dotací z Programu obnovy venkova. Není třeba tedy nic nového vymýšlet.

ODS a Starostové pro občany – Vítězslav Schrek

K Vašim dotazům sděluji, že obecně spolkový život považuji za důležitý pro fungování občanské společnosti a aktivity zájmových a neziskových organizací, věnujících se výchově a neformálnímu vzdělávání dětí a mládeže vnímám jako celospolečensky prospěšné a užitečné. Mou obecnou podporu tedy vždy tato činnost měla a má. V otázkách konkrétní podpory jednotlivých organizací a subjektů však potřebuji pro rozhodování o veřejných prostředcích mít vždy jasné podklady a znát dobře nastavení systému a jeho podmínek, což v tuto chvíli nemám a neznám. Co však opět v obecné rovině považuji za zásadní a důležité je skutečný přínos takové činnosti a také jasná poptávka po ní.

Na zodpovězení Vašich dalších konkrétně směrovaných dotazů nemám v tuto chvíli dostatek relevantních informací, např. zda u vlastního finančního podílu máte na mysli pouze soukromé finance, či finance z jiných veřejných nebo i soukromých zdrojů nebo zda Vámi uváděná hodnota dobrovolnické práce koresponduje s hodnotou i v jiných oblastech dobrovolnické činnosti apod.

Pevně však věřím, že v případě získání zastupitelského mandátu budu mít dostatek prostoru tyto informace načerpat a s podrobnostmi se seznámit.

Pro TOP Vysočinu – Zdeněk Dvořák

1. a 2. Podpora místních spolků, jejich činnosti a práce s mládeží pro mě hraje zásadní roli. Ostatně spolková činnost a její podpora a zajišťování prostředků byla mojí hlavní činností v předchozích letech (než jsem se stal starostou). Propojoval jsem činnosti jednotlivých spolků proto, aby si pořádané akce a činnosti vzájemně nekonkurovaly a spolky spolupracovaly. Díky tomu se nám opakovaně v Dolní Cerekvi dařilo získávat pro činnost spolků finance z dotačního titulu prorodinná a seniorská politika. Bohužel tento krajský dotační titul byl bez náhrady zrušen. Spolupodíl u této dotace byl 50%, což se nám díky spolupráci spolků dařilo bez větších problémů naplňovat. Jako člen vedení sboru dobrovolných hasičů, tělovýchovné jednoty a trenér mládeže mám s touto tematikou bohaté zkušenosti. Proto se dlouhodobě snažím problematiku financování místních spolků koncepčně řešit prozatím na úrovni naší obce (Dolní Cerekev – 1300 obyvatel). Mé návrhy na převzetí příkladů dobré praxe do krajského měřítka nebyly prozatím přijaty.

3. Kraj Vysočina je krajem malých obcí. Z posledních dat vychází, že jsme nejhorším krajem, co se týká základní občanské vybavenosti. O to více bychom měli podporovat spolkovou a dobrovolnickou činnost. A kofinancování formou uznávání dobrovolnické práce je jednou nutných forem podpory. Jinak se především malé spolky na malých obcích rozpadnou, a přijdeme tak o velmi důležitý segment života obcí a aktivit dětí a mládeže. Při uplatňování dobrovolnické práce v dotačních titulech je také nutná metodická podpora kraje případně ministerstva.

Rozumní – Petr Hannig – za spravedlnost a životní jistoty – Josef Pelikán

1. Podporuji spolky a jsem pro spolufinancování z Kraje Vysočina.

2. Neřeknu přesně, každou žádost bych si přečet a zkonzultoval s ostatníma. Pokud by byla pro mě důležitá souhlasil bych i se 100% proplacením z kraje.

3. Ano, podporuji. Je důležité se obklopit schopnými lidmi a je fajn, když získávají zkušenosti už od 15 let jako dobrovolník se zodpovědností za svěřené děti a majetek.

Starostové pro Vysočinu – Lukáš Vlček

1. Sám jsem členem dvou spolků, které s mládeží pracují, a to HC Lední medvědi Pelhřimov a TJ Slavoj Pacov, oddíl atletiky. V práci s mládeží se i sám angažuji jako trenér a funkcionář. Sám velmi detailně vidím do systémů financování daných spolků. Situace financování je opravdu složitá a nejistá. Spolky musí kombinovat granty, zdroje z vlastní činnosti, financování od měst a obcí, popřípadě jiných složek státu. Podle mého názoru je pro rozvoj spolkové činnosti zásadní spolupráce s daným městem či obcí, které jsou často také vlastníky zázemí, které spolky využívají, tedy kluboven, sportovních areálů apod. Zde vidím, že města a obce si toto propojení a svoji důležitost uvědomují a ke spolkům přistupují zodpovědně. Například v našem městě je více jak 30 aktivních spolků, které jsou hlavním hybatelem kultury, sportu, společenského života, práce s mládeží. Snažíme si to uvědomovat a pomáhat nejen finančně, ale i se zázemím. Město je v řadě případů hlavním partnerem řady projektů. Spolky zapojujeme do plánování projektů města Pacova, posledním projektem byla modernizace sportovního areálu Za Branou, kde zástupci fotbalu a tenisu byli ti, kdo definují s projektanty podobu areálu apod.

Obecně si ale myslím, že financování by prospělo víceleté plánování. Např. na MŠMT se žádá o dotace každý rok. Tedy například víceleté projekty by určitě prospěly stabilitě systému.

2. Záleží na charakteru projektu. U investičních projektů se spolupodílu nebráním, u provozních dotací (které by měly být jasně definovány – jejich účel) spolky velmi těžko shání prostředky.

3. Určitě, protože sám mám bohatou osobní praktickou zkušenost s brigádami, trénováním dětí, organizací spolku. Vidím, jak nám chybí lidé, kteří by tyto činnosti zajišťovali. „Zápočet“ dobrovolnické práce je zajímavou myšlenkou.

Strana zelených – Silvie Čermáková

zatím bez odpovědi

…

Svoboda a přímá demokracie (SPD) – Karel Fink

V našem programu SPD je jeden z hlavních bodů Rodina na 1. místě. Znamená to nejen podporu tradiční rodiny, ale také zdravý rozvoj dětí a to nejen po fyzické, ale i psychické stránce. Proto je potřeba, aby děti měli návaznost ve výchově z rodinného prostředí i ve volnočasových aktivitách. S tím souvisí i finanční dostupnost, kvalitní zázemí a hlavně vedení pod trenéry a vedoucími.

1. Kraj by měl zachovat dotace v minimálně stejném objemu financí a po diskusi podpořit i menší regionální spolky.

2. U větších akcí, by se měli příjemci dotací spolupodílet u menších nebo významných akcí s republikovým přesahem, by mohl být podíl na dotaci nízký nebo nulový.

3. Spoluúčast členů na chodu kroužků nebo sportovních spolků je vítána. Na kolik by to měla být podmínka pro udělení dotace je k diskusi.