Třebíčská výstava vám ukáže počítačový pravěk

Pac-Man? Tetris? Doom? Asi každý, i člověk, který v životě nehrál žádnou počítačovou hru, přinejmenším jeden z těch názvů někdy slyšel. Legendy herní zábavy – v době vzniku těchto her považované za koníček podivínů, nyní chápaný jako téměř běžnou součást života stovek milionů lidí. Herní průmysl se za nějakých třicet let rozrostl tak, že rozpočty na vývoj hry běžně převyšují rozpočty na filmové trháky. Jenže vše začalo právě těmi jednoduchými hrami, které programovali jedinci na domácích počítačích. A právě takovým hrám se věnuje nová výstava „Retrogaming“, kterou ode dneška můžete navštívit v konírně třebíčského zámku, kde sídlí Muzeum Vysočiny Třebíč. Nejen hry, ale i počítače „Výstava je putovní, vznikla v roce 2014 a od té doby brázdí Českou republiku,“ vysvětlil její kurátor Michal Zábrš. „Zabývá se hlavně starými počítačovými hrami, ale současně nese podtitul Počátky osobních počítačů u nás.“ Expozice opravdu nabízí nejen možnost zahrát si třeba Dooma, ale představí vám také „osmibity“ Didaktik, Amstrad nebo třeba první přenosný počítač Epson z roku 1982 se dvěma procesory o taktovací frekvenci 614 kHz (pro srovnání – mobilní telefony teď mají procesory o rychlosti zhruba 2 až 3 GHz), na tu dobu velice slušnou pamětí 16 kB – a navíc osazeným i miniaturní tiskárnou. Právě na začátky s podobnou výpočetní technikou při vernisáži zavzpomínal ředitel muzea Jaroslav Martínek. Pásky šly přečíst dotykem prstů(?) „Je to téměř neuvěřitelné, ale naše muzeum, které se tehdy jmenovalo Západomoravské, bylo prvním muzeem v Československu, které začalo využívat výpočetní techniku pro evidenci sbírkových předmětů,“ překvapil přítomné vhledem do konce 70. let minulého století. Jednalo se samozřejmě o výpočetní techniku nikoli v podobě počítačů osobních, ale velkých sálových, které byly zpočátku obsluhovány děrnými štítky, o něco později děrnými pásky. „Tyto sálové počítače byly umístěny zde na zámku, a to v prostoru tehdejších pracoven, kde je nyní expozice Svět portálů a bran,“ vysvětlil Martínek a doplnil zajímavou drobnost. „Zde naše emeritní kolegyně,“ ukázal na paní Jiřinu Sladkou, která ještě nedávno v muzeu pracovala, „uměla prsty přečíst, co je na děrných páscích napsáno.“ Jakkoli to zní neuvěřitelně, paní Sladká tato slova dosvědčila. Také takto vypadal počítačový pravěk, který bude v muzeu vystaven až do 29. srpna. Fotogalerii z vernisáže najdete zde.