Z 003

Na to, co je dobrá škola je tisíc názorů.
Vedeme děti k tom, aby přijímaly odpovednost za svá rozhodnutí.
Je potřeba, aby dítě samo pochopilo smysl vzdělávání.
Jako rodič potřebuji vědět, co chci a také, jaká je dobrá cesta pro moje dítě.
Rodina a škola musí být v souladu.
Každá škola uvítá upřímný zájem rodičů.
Není dobré při první náznaku problému měnit školu.
Snažíme se rodiče zatáhnout do dění ve škole.
Kroužky na škole by měly být v souladu s jejím zaměřením.
Ideální je, když křoužek vede nekdo jiný než pedagog, který je s dětmi celé dopoledne.
Neformální vztahy ve škole jsou fajn. U nás si všichni tykáme.
Dělení formálníého a neformálnho vzdělávání vodím jako nešikovné – ideální je spojit to do jednoho proudu.

To – a spoustu další zajímavých věcí – říká Lenka Marková – ředitelka Montessorri školy v Polné. Za Lenkou jsme se do Polné stavili na čtvrtý rozhovor „RADY z RADY“.
Povídáme si – o čem jiném než – o vzdělávání a vztahu školy, rodičů a zájmových organizací.

A tady se můžete podívat na všechny tři díly našeho rozhovoru:

1. část

2. část

3. část

Léto je za námi a s ním i letní tábory. Všem účastníků zbyly určitě krásné vzpomínky a těší se na další rok. Některým však zbylo i něco jiného. Jako třeba dvacetileté studentce Pedagogické fakulty Masarykovi univerzity a dobrovolnici v organizaci Scarabeus Třebíč Kateřině Kotoulkové. Na táborech našla nejen rodinu v ostatních vedoucích, ale i svého partnera Tomáše, se kterým 4. října oslaví pětileté výročí. Přestože na tábory jezdí spolu, není to jen o jejich partnerství, ale i o skvělé partě lidí, zábavě a svobodě.

Co Tě na táborech tak baví, že se tam neustále vracíš?

Tábory jsou úplně jiný svět než ten, ve kterém žijeme, je to útěk z reality. Ze začátku mě tam hlavně ani nikdo moc neznal, takže jsem mohla nebýt taková zařeknutá myška, jak si o mě doma nebo ve škole mysleli, ale mohla jsem se bavit s novými kamarády, jako někdo jiný, tak jak jsem chtěla. 

První rok jako praktikant, jsem si nebyla jistá, jestli chci jet, protože jsem se toho bála. Věděla jsem, že je to těžká práce a nebyla jsem si jistá, jestli to vůbec zvládnu. Ale vždycky mě to s dětmi moc bavilo, učit je novým věcem, dělat s nimi kraviny. Oni mě naopak zavlečou do toho svého světa a můžu být s nimi zase dítětem a bavit se. Je fajn si občas zase zablbnout a být mezi dalšími lidmi, co sdílí stejnou lásku k táborům. 

Jak dlouho jezdíš na tábory? 

Na tábory jezdím od svých devíti let. O prvním táboře od Scarabeus Třebíč jsem se dozvěděla přes moji tetu, která tam dlouhá léta jezdila. Zná se dokonce s Kamilem, vedoucím organizace Scarabeus, už i z jiných táborů. Byl to první tábor, kam jeli všechny moje sestřenky, a tak se zeptali i mě, jestli nechci jet. Přestože jsem byla hodně vystrašená, nakonec jsem jela a chytla se toho. Od patnácti jsem jezdila jako praktikant a o tři roky později jsem přestoupila na pozici oddílového vedoucího.

Kdy jste se na táboře potkali s Tomášem?

Poprvé jsme se potkali na táboře v roce 2016, byli jsme spolu v oddíle. Další rok, když nám bylo čtrnáct, a měli jsme být už skoro praktikanti, jsme se spolu bavili víc, protože jsme tam byli nejstarší a neměli jsme tam nikoho dalšího v našem věku. V tu dobu to mezi námi začalo „jiskřit“. Zjistili jsme, že si spolu rozumíme. 

Ty i Tomáš jste oddíloví vedoucí, jaké to je soupeřit proti svému partnerovi?

Já ani Tom nejsme zas tak soutěživí. My se spíš dokážeme spojit proti společnému soupeři. Taky si hodně pomáháme, ale to i s ostatními vedoucími. Přijde mi, že jsme dobrá parta, že spolu umíme komunikovat a spolupracovat, ale když potřebuju pomoct, nejraději se spojím právě s Tomem, protože vím, že jsme sehraní a dokážeme si tu práci rozdělit, tak jak potřebujeme. Samozřejmě soupeření mezi týmy je, ale snažíme se děcka seznamovat i s členy jiných týmů, aby se poznala se všemi.

Účastnila by ses táborů dál i kdyby na ně Tomáš přestal jezdit?

Já si myslím, že bych pořád jezdila. Už minulý rok jsem měla jet na jeden běh bez něj, ale nakonec se taky přidal, protože mě tam nechtěl nechávat samotnou. My nejezdíme jenom kvůli sobě. Bylo by to sice jiné, ale nejsme na sobě tak závislý, takže bych to určitě zvládla i kdyby nejel. A navíc, my jsme tam všichni kamarádi, takže bych tam měla s kým být. Ale určitě by mi tam chyběl.

Nemáš Tomáše na táboře občas třeba plný zuby?

To se mě lidi ptají často, ale nemám. Jen jsem občas nervózní, když někde máme s týmem být, a Tom tam ještě není. 

Jak ostatní vedoucí reagují na vás dva spolu? 

Nikdo na to nereaguje nějak špatně, tak nějak to čekali. Děcka na nás taky nijak nereagují, protože jich dost jezdí na naše tábory opakovaně, takže jsou na to zvyklá a neřeší to. Avšak někteří se nás ze srandy ptají, kdy se vezmeme.

Myslíš, že je to láska na celý život?

Doufám, opravdu v to doufám.

Děkuji za rozhovor

Stejně jako v minulých dvou letech, i v roce 2023 dává Kraj Vysočina možnost studujícím na středních školách zapojit se do atraktivní soutěže a představit svůj vlastní nápad prostřednictvím mapového příběhu – aplikace StoryMaps. Tématem letošního ročníku soutěže bylo zvoleno objevování netradičních a utajených míst v regionu a jejich představení coby turistických cílů zejména mladé generaci návštěvníků Kraje Vysočina.

Cílem je jednak přiblížit a zatraktivnit středoškolačkám a středoškolákům možnosti používání map, kartografie, geografie a obecně práci s prostorovými daty a také jim dát příležitost zpracovat a prezentovat vlastní nápad či projekt, v rámci kterého představí ostatním, jak atraktivně  a netradičně strávit tři dny v našem regionu  podle své vlastní tvořivosti.

„Tentokrát jsme zvolili téma, které dává šanci všem soutěžícím zamyslet se nad turistickým potenciálem našeho kraje z vlastní perspektivy, naučit se svůj nápad zajímavě prezentovat pomocí mapy a vzhledem k tomu, že kraj problematiku turismu a cestovního ruchu aktivně řeší, nejlepší návrhy budou dále rozpracovány a propagovány krajskou organizací Vysočina Tourism,“ vysvětluje radní Kraje Vysočina pro oblast školství a informačních technologií Jan Břížďala.

Nejzajímavější návrhy budou pořadatelem soutěže oceněny (mezi prvních 5 nejlepších návrhů budou rozděleny poukázky ALZA v celkové hodnotě 27 000 Kč) a stanou se inspirací pro reálnou nabídku turistických aktivit v kraji. Zapojte se do soutěže a podpořte vlastním nápadem příležitost ukázat náš kraj z netradičních perspektiv.

• Dotazy k průběhu a organizaci soutěže: Václav Jáchim, odbor informatiky Krajského úřadu Kraje Vysočina, e-mail: jachim.v@kr-vysocina.cz, tel: 724 650 203
• Technické dotazy: Martin Tejkal, odbor informatiky Krajského úřadu Kraje Vysočina, e-mail: tejkal.m@kr-vysocina.cz, tel: 774 112 626

Zlatý oříšek se zaměřuje na vyhledávání a všestrannou podporu mimořádně nadaných a úspěšných dětí České republiky. Do nadačního fondu se mohou hlásit děti v rozmezí 6 – 14 let. Oboru se meze nekladou. Může to být například: ekologie, youtubering, jízda na skateboardingu, ale i třeba pečení dortu. Pojďme se podívat na to, jak funguje Nadační fond Zlatý oříšek.

Co bylo hlavním impulzem pro založení Nadačního fondu Zlatý oříšek?

Nadační fond Zlatý oříšek založil Jiří Kotmel, který je zároveň i jeho předsedou jako další logický krok ve své činnosti a dlouholeté zkušenosti s podporou nadaných dětí, které získal jako organizátor celonárodní soutěže Zlatý oříšek. Tu založila jeho maminka Dagmar Kotmelová v roce 1998, která vedla v České televizi redakci pro děti a mládež, autorka pořadů Vega a Magion. Po její smrti organizaci celostátní soutěže převzal a dále rozvíjí.

Co je Nadační fond Zlatý oříšek?

Nadační fond Zlatý oříšek se zaměřuje na vyhledávání a všestrannou podporu mimořádně nadaných a úspěšných dětí ČR. Ve spolupráci s nejrůznějšími veřejnými institucemi, médii, sponzory a dárci se pro ně snažíme hledat nové příležitosti a individuální podporu na míru, aby mohly dál rozvíjet svůj talent. Věříme, že podporovat nadání je klíčové pro budoucnost naší společnosti. Rozvoj dětského talentu a jeho obrovského potenciálu pomáhá posouvat potenciál českého národa.

Kdo všechno se může hlásit do Zlatého oříšku?

Zlatý oříšek je výjimečný tím, že nemá žádné kategorie. Do soutěže se tak mohou hlásit i děti a dětské kolektivy, které by své talenty v jiných soutěžích neuplatnily. Musí svůj talent prokázat a splnit věkové rozmezí 6 – 14 let. Oborům se tedy meze nekladou. Může to být sport, tanec, hudba, literatura, ale i pečení dortů, ekologie, youtubering nebo jízda na skateboardu.  I proto nemáme 3 vítěze, ale hned 7, aby bylo pokryté co nejširší spektrum talentů.

Jak probíhá výběr do hlavního finále, které se koná 1. ledna?

Z přihlášených dětí nejdříve vybere porota složená z odborníků v různých oborech 21 finalistů. Ty pak navštívíme s kamerou, abychom s nimi natočili medailonky a prověřili jejich zkušenosti, nahlédli pod pokličku jejich talentu, zjistili, jak s ním rodina pracuje i jak bychom je mohli v průběhu roku podpořit. Pak porota zasedne znovu a vybere sedm laureátů, kteří získají sošku ptáčka se zlatým oříškem v zobáčku a finanční odměnu 20 tisíc korun, kterou pak investují do rozvoje svého talentu.

Jak probíhá vyvrcholení soutěže?

Vyvrcholení soutěže je právě finále v televizi. Pro všechny zúčastněné (7 laureátů ve studiu a 14 finalistů, kteří se studia připojí online) je to velký zážitek, nová zkušenost, spousta emocí, pozornosti. Mají tu šanci zazářit a ukázat světu, co umí a inspirovat ostatní, kteří se třeba ještě neodvážili vykročit a ukázat ten svůj talent. Zároveň se tu potkají s dalšími talentovanými dětmi a inspirují se navzájem. Je to vždycky krásné setkání a sdílení. A pro děti pak nezapomenutelný den, který je mnohdy posune i v jiných zkušenostech, zrovna třeba mediálních. Finální večer se předtáčí v brněnském studiu České televize. Ta ho pak vysílá na Nový rok odpoledne.

Můžete popsat některé projekty, které fond v minulosti podpořil?

Nadační fond, za roky své existence rozdělil dětem přes 3 miliony a 7 set tisíc korun. Veškerá podpora jde na naše „zlatooříškové“ děti a jejich individuální potřeby. Každý rok jde o desítky dětí, které nás žádají o podporu. Platíme jim například startovné na zahraničních soutěžích, přispíváme na hudební nástroje, atd. Jde ale i o zajímavá propojení s těmi správnými odborníky. Třeba našemu laureátovi z roku 2022, matematikovi a logikovi Petrovi Beranovi jsme zprostředkovali inspirativní setkání s jeho oblíbeným designérem Lega. Pravidelně třeba přispíváme lukostřelkyni Elišce Fialové na její sportovní výbavu, houslistům Richardovi a Eduardovi Kollertovým na zahraniční mistrovské kurzy, atd.

Může projekty podpořit i veřejnost?

Veřejnost může podpořit naši činnost příspěvkem přímo na účet Nadačního fondu, na našich stránkách www.zlaty-orisek.cz. Podpora je ale i to, že povzbudí někoho talentovaného ve svém okolí, aby se přihlásil do soutěže.

Letos Zlatý oříšek slaví 25 let. Jsou připravené nějaké novinky?

Jubilejní ročník bychom rádi oslavili nejen s našimi talentovanými současníky. Přizvat se chystáme i laureáty dnes už dospělé a na úspěšné dráze. Pak chystáme i novou slavnostní dekoraci do televizního studia a máme i jeden malý projekt určený podpoře talentu, který by se, doufáme, mohl rozrůst ve velký, ale to je zatím překvapení.

Jaká je vaše vize a plány do budoucna pro rozvoj NF Zlatý oříšek?

Rádi bychom do několika měsíců uvedli náš projekt nazvaný „Pomáháme si navzájem.“ Jde o webový portál pro nadané děti, jejíž rodiny by jejím prostřednictvím mohly zdarma nabízet a získávat určité zdroje, které potřebují ke své činnosti. Byla by to další forma pomoci znevýhodněným rodinám a jejich dětem a zároveň by projekt podpořil myšlenku udržitelnosti a solidarity. Jednoduše například tedy, jedna rodina má možnost věnovat už nepotřebný hudební nástroj a daruje ho jiné rodině skrze web.  Vedle toho chceme dál posouvat naši činnost, vyhledávat ještě více talentovaných dětí a pomáhat jejich rodinám, aby svoje nadání dále rozvíjeli, hledat další formy podpory a propojení.

Děkuji za rozhovor

Fotografie se svolením NF Zlatý oříšek.

Po lednových přednáškách v Chotěboři a Havlíčkově Brodě ke stému výročí narození historika a politologa Josefa Kalvody, rodáka z Malče u Chotěboře, a mezinárodní konferenci v květnu 2023 v Chotěboři a Malči připravila obecně prospěšná společnost Centrum Vysočina na konec října mladší verzi projektu letní žurnalistické školy, který se pod názvem Podzimní škola Josefa Kalvody uskuteční od 25. do 29. října v Chotěboři.

„Vznik projektu byl inspirovaný životem a dílem malečského rodáka, který po své emigraci na konci 40. let minulého století zasvětil většinu svého života studiu historie Československa a jako jeden z mála českých historiků měl možnost studovat po celá desetiletí archivy po celém světě. Projektem chceme jedné z nejvýznamnější osobnosti Vysočiny 20. století vzdát hold a každý rok zvát na Vysočinu jednak zájemce o historii, jednak zajímavé hosty, jako je tomu v případně letní školy,“ uvedl autor projektu a hlavní organizátor Milan Pilař.

Program uzavřené části školy, který začíná ve středu 25. a vyvrcholí v neděli 29. října, nabídne účastníkům seznámení se zásadami historické a politologické práce, hledání pramenů, práce s historickými prameny, se zdroji, přednášky, exkurze, práci v terénu a také orální historii. Stejně jako v případě letní žurnalistické školy je od počátku projekt česko-slovenský. „Díky podpoře Kraje Vysočina budeme moct letos přivítat zájemce o historii také z partnerského Nitranského kraje. Do budoucna počítáme také se zařazením slovenských či česko-slovenských témat do debat pro veřejnost,“ dodává Milan Pilař.

Zájemci od 16 let se stále ještě mohou na pětidenní setkání zájemců o historii a politologii všech věkových kategorií z České a Slovenské republiky. Na akci se mohou se hlásit jak studenti, učitelé, tak i ostatní zájemci o historii a politologii. Uzávěrka přihlášek je 30. září.

„Pro letošní rok jsme připravili tři debatní večery s velmi zajímavými hosty zdarma pro zájemce o historii a politologii. Ti se mohou těšit mimo jiné na Kateřinu Daczickou z Heslova, Františka Kinského, spisovatelku Kateřinu Tučkovou či novinářku z Deníku N Petru Procházkovou, které se diskusních večerů v chotěbořském kině zúčastní,“ uzavírá Milan Pilař.

Program prvního ročníku Podzimní školy Josefa Kalvody
26. října 2023    Role šlechtice ve 21. století 
Kateřina Daczická z Heslova, František Kinský, Jan Luštinec, historik, odborník na rod Harrachů, moderuje Barbora Kroužková, Česká televize

27. října 2023    Jak pracují spisovatelky historické beletrie s prameny?
Milena Štráfeldová, Kateřina Tučková, Alice Horáčková, moderuje Filip Nerad, Český rozhlas

28. října 2023    Historické kořeny války na Ukrajině
Petra Procházková, novinářka, Deník N, Lenka Víchová, ukrajinistka, Darja Stomatová, novinářka, Česká televize, moderuje Libor Dvořák, Český rozhlas Plus

Začátky debat v 18.00, kino Chotěboř Více informací na: info@psjk.cz a www.josefkalvoda.com

Lukáš Fritscher, známý na internetu pod přezdívkou Lukefry, začínal jako tvůrce videí na YouTube. Od té doby se jeho činnost ještě posunula, a dnes už stojí i za spoustou jiné tvorby často s edukativním podtextem. Jeho videa jsou orientovaná primárně na televizi, bizár, média a společenská témata. 

Jaký si myslíte, že je průměrný věk vašich sledujících? 

Průměrný věk bude pravděpodobně stejný jako u prakticky jakéhokoliv jiného youtubera. Stále i v roce 2023 se bavíme o třinácti až šestnácti letech. U mě to bude spíš k té horní hranici, než k té spodní. 

Proč jste se rozhodl natáčet, kromě videí o televizním bizáru, i vzdělávací videa například o jednorázových e-cigaretách, droze kratomu či sexuální výchově?

Já jsem vždycky chtěl tvořit primárně obsah, který by mě samotného bavil sledovat. Což jednak jsou televizní bizáry a podobné věci, ale současně i videa, z nichž se člověk dozví něco o tématech, jež prolétávají běžně kolem něho, jenže nemá dost času si o nich něco nastudovat sám. A jsem rád za každého tvůrce, co něco takového v Česku tvoří.

Jak si vybíráte témata pro vzdělávací videa?

Snažím se vykrývat oblasti, na které se ve školách úplně běžně nedostává čas. Anebo opačně nejsou školy vhodným prostorem pro to, aby se nějaká téma otevírala. Přece jenom školy mají velmi těžkou pozici. Ne všichni v tomhle věku, které mě se daří oslovovat, berou nějakým způsobem relevantní informace ze školy. Může to třeba automaticky být brané z jejich strany jako nezajímavá věc, kvůli čemuž o tom vlastně ani nic moc nechtějí vědět. Já mám tu možnost to téma otevřít, takže ne, že bych asi úplně něco doháněl nebo suploval, ale snažím se trošičku pomáhat v těch oblastech, kde škola má omezené možnosti.

Pořádal jste někdy nějakou akci na Vysočině?

Pořádali jsme Grand show time loni v Jihlavě. Celé to bylo za mě velmi úspěšné a příjemné. Věřím, že diváci byli nadšení, že jsme opět přinesli akci tohoto druhu na Vysočinu. Já doufám, že se nám tam někdy podaří opět vrátit. Jinak Grand show time je naše divadelní show spojující dvanáct populárních českých youtuberů ve formátu, v jakém je jejich diváci nemají možnost nikdy jindy a nikde jinde vidět. Nechybí zpěv, tanec, improvizace a soutěže. Někdy může publikum děj plný překvapení ovlivnit nebo se do něj dokonce zapojit. Děláme pravidelně každý podzim, už od roku 2018, šest zastávek.  Dál jsme pořádali v květnu akci kolem Vlogu v Havlíčkově Brodě se 3 úspěšnými youtubery MaTTemem, Vitou a Dejzrem. Zaměřovali jsme se primárně na ně a jejich komunitu. Nechybělo zde plno Minecraftu, improvizace, soutěží a co nejvíce možné interakce s diváky s nějakým lehce edukativním přesahem. 

Účastníte se i nějakých táborů? 

Každé léto jezdím na dětské tábory, ale už to ani neberu jako, že bych dělal akce pro děti, protože ona už se stejně kolem mě v mých týmech tvoří taková, řekněme, komunita.  Takže já to spíš tak dělám pro tu komunitu, pro všechny vedoucí a lidi, které běžně během roku nevidím. Já obecně mám k táboru dlouhodobý vztah. Já jsem jezdil deset let na stanové tábory uprostřed lesa, pět kilometrů od nejbližší vesnice, a vždycky mě to bavilo a uklidňovalo. Byla to pro mě svým způsobem dovolená, a toho se snažím držet i v případě Geek kempu, který už bude letos podle mě sedmým rokem. Je to klasický tábor plný obvyklých táborových aktivit. Děti jsou rozděleny do šesti oddílů. Každý oddíl má svého youtubera jako mentora, který tým nějakým způsobem vede, tráví s ním čas a pomáhá dětem s aktivitami. Během celého týdne týmy sbírají body v celotáborové hře, takže je to úplně stejný koncept jako prakticky na jakémkoliv jiném táboře.

Vy máte na kontě i podcasty. Můžete nám přiblížit, o co jde?

Já již několikátým rokem spolupracuji společně s Českým rozhlasem na přípravě několika edukativních podcastů. V minulých letech takto vyšel Filtr o mediální výchově a Polštář o sexuální výchově, dospívání a intimitě. Tento rok jsme udělali třetí společný podcast, který se jmenuje Kapesné a pojednává o finanční gramotnosti v podobě, která je, věřím sympatická žákům druhého stupně základních škol.

Kolik času týdně věnujete svému zaměstnání? Tím myslím You Tube a ostatním vašim projektům.

Řekl bych, že prakticky veškerý svůj volný čas, včetně sobot a nedělí. Já jsem OSVČ, takže úplně nemám volno a neberu si dovolenou, takže nevím, nedokážu to teď asi spočítat z hlavy, ale 50 až 60 hodin týdně to bude určitě.

Děkuji za rozhovor

I tento rok máte jedinečnou příležitost udělat něco dobrého pro své okolí.
Ve dnech 12. až 15. října se v celé republice koná projekt 72 hodin. Devátým rokem projekt inspiruje mladé lidi k pomoci přírodě a druhým. Každoročně nám dává najevo, že každý z nás má možnost změnit své okolí k lepšímu. Kdo se do projektu může přihlásit? Jakým způsobem se zapojit? Kdo za celým projektem stojí? 

Projekt 72 hodin – Svět můžete změnit i za tři dny!

Projekt 72 hodin je akce pořádaná Českou radou dětí a mládeže, která si klade za cíl zapojit co nejvíce nadšenců do tří dnů plných dobrovolnických aktivit po celé České republice. 

Projekt je otevřený všem dobrovolníkům

Přihlásit se může každý od dětí přes nejrůznější organizace až po dobrosrdečné jednotlivce. Pokud vám na vašem okolí záleží a pomoc druhým je pro vás normální věc, tak jste perfektními adepty pro účast.

Zároveň akce neklade ani žádný minimální a maximální limit účastníků akce. Je tedy čistě na vás, zda se práce chopíte jako vlk samotář nebo dáte dohromady početnou skupinu dobrovolníků.

Jedinou podmínkou je, aby alespoň jeden účastník akce byl starší 18 let. 

Chci se také přidat. Jak na to?

Prvním krokem je si na webu projektu založit účet. Následně se vám otevřou hned tři možnosti zapojení do projektu. První je registrace vlastního projektu, tato varianta je samozřejmě časově a organizačně nejsložitější. Zato však můžete popustit uzdu své fantazii a pomoci svému okolí tak, jak myslíte, že je nejvhodnější. Před registrací projektu je nutné si prostudovat obecná pravidla registrace společně s koordinátorskou příručkou. Když máte vše rozmyšlené a nastudované, nezbývá nic jiného než vyplnit jednoduchý registrační formulář a začít se na svoji vysněnou akci pilně připravovat. Chcete pomoci v terénu, ale organizace vlastní akce není zrovna váš šálek čaje? Není problém! 

Spousta projektů je veřejná, jednoduše si tak vyberete projekt, který vám bude vyhovovat. Můžete sázet stromy, uklidit blízký les od odpadků nebo třeba darovat krev. Stačí, když se domluvíte s koordinátorem dané akce, který každou další pomocnou ruku jistě ocení. Poslední možnost je pak splnit jednu z výzev. Tato možnost je časově nejméně náročná, tudíž pokud každý den bojujete se svým kalendářem, tak je možná právě tato možnost pro vás. Výzvy jsou opravu pestré. Jedna vám klade za úkol udělat každý den radost nejméně třem lidem, druhá se zaměřuje na zlepšení vašeho třídění odpadu. Na své si zde přijdou i opravdový odvážlivci s výzvou digitální detox, jejímž cílem je tři celé dny téměř nepoužívat žádné technologie.

Potřebuji se svým projektem “píchnout”

Není podstatné, zda organizujete podobnou akci poněkolikáté či jste dobrovolnický nováček. Obavy z neúspěchu jsou zcela běžné. Na organizaci akce však nejste sami! Česká rada dětí a mládeže vám ráda podá pomocnou ruku. Hned z kraje vám nepochybně pomohou cenné informace ukryté v nespočtu příruček projektu 72 hodin. Pakliže hledáte hmatatelnější pomoc, i zde vám jsou schopni organizátoři pomoci. Máte totiž možnost při registraci svého projektu zažádat o gumové rukavice a pytle pro úklid krajiny či o sazenice na výsadbu stromů. Vyčerpali jste již všechny předešlé způsoby, ale stále vám prostředky pro realizaci projektu nedostačují? Nezbývá vám nic jiného, než se obrátit na místní samosprávu či podnikatele. Pokud napíšete formální email, kterým sdělíte, že chcete udělat dobrou věc, ale potřebujete pomoc, tak se jistě najde někdo, kdo vám pomůže.

Co je Česká rada dětí a mládeže?

Jedná se o celostátní organizaci, jejíž historie sahá až do roku 1998. Sdružuje spolky dětí a mládeže a v tento moment má více než 200 000 individuálních členů. Za svůj cíl si organizace neklade nic menšího, než je reprezentace zájmů české mládeže napříč společností.

Pokud vás vidina pomoci svému okolí zaujala, tak ani na vteřinu neváhejte a vyplňte svoji přihlášku. Pomáhat má smysl!

Již podruhé se 7.10. 2023 v Cityparku Jihlava uskuteční silový trojboj pořádaný organizátory největší workoutové akce vysočiny ,,WAFK Challenge“ (Workout Away From Keyboard v překladu “cvičení pryč od klávesnice”). Jedná se o jednodenní neziskovou sportovní akci, která si klade za cíl aktivizovat širokou veřejnost

Akce je určena nejen pro silové sportovce ale i pro páry a děti. Mimo tradiční disciplíny silového trojboje jsme pro vás připravili například párovou výzvu nebo soutěže pro děti a jednotlivce.

Dětské soutěže jsou rozděleny do několika věkových kategorií a pro všechny malé sportovce jsou připraveny krásné ceny. Balíček plný skvělých cen čeká také na výherce všech ostatních kategorií a díky našim sponzorům se opravdu máte na co těšit!

Přijďte si s námi zacvičit a užít si skvělou atmosféru ve společnosti úžasných lidí.

Více informací a jak se registrovat se dozvíte na našich webových stránkách a pro nejaktuálnější informace můžete nahlédnout na naše sociální sítě.

Každý knihomol to určitě zná. Přeplněná knihovna, plný seznam knížek, které by si chtěl přečíst a prázdná peněženka, což dohromady nečiní zrovna funkční trio. Přesto si ale nové knížky stále kupuje a ty staré a přečtené zabírají těm novým na poličkách místo. Skvělé, ale přitom tak málo známé řešení nám nabízí například knihkupectví Martinus v podobě Knihovrátku.

Co je Knihovrátek?

Knihovrátek je služba, kterou knihkupectví Martinus nabízí nově. Nepomůže ale jen lidem s přeplněnými domácími knihovnami, ale i těm, kteří doslova hltají jeden příběh za druhým a jsou rádi za každou novou knihu, která jim projde rukama. Své starší knihy, které vám doma leží bez povšimnutí můžete totiž vyměnit za nové a ušetříte tím nejen prostor, ale i vaše finanční úspory.

Výběr knihy k výměně

Knihu, kterou byste chtěli vyměnit je třeba pečlivě vybrat. Samozřejmě se většinou nechceme zbavovat našich oblíbenců, se kterými jsme prožili takzvaně druhý život. Zároveň je ale důležité, aby kniha stále zajímala i ostatní. Nemusí být ale psaná pouze česky. Knihovrátek vykupuje totiž i žádané tituly ve slovenštině a angličtině. To, zda je vaše kniha právě hledaná jiným čtenářem najdete po zadání jejího titulu přímo na stránce Knihovrátku. Dále se vám ukáže hodnota poukazu, který byste za odeslanou knihu dostali a ten můžete použít přímo v online knihkupectví Martinus. Dávejte si ale pozor, pokud je vaše kniha více poškozená, v Knihovrátku jí bohužel neprodáte, protože co si budeme, ale ani vy byste si takovou knihu pravděpodobně nekoupili.

Co když není moje kniha zrovna ve výkupu?

Nic se nebojte. Sami to určitě znáte, a tak víte, jak rychle se preference čtenářů a čtenářek mění. To, že vaši knihu, kterou byste rádi poslali do nových rukou zrovna nikdo nehledá, neznamená, že nebude žádaná například za týden. Aby vám žádná výhodná nabídka jen tak neunikla, vznikla takzvaná Hlídací sova. Pokud jste zjistili, že o vaši knihu není momentálně zájem, můžete si ji pomocí Hlídací sovy uložit do seznamu, který můžete průběžně kontrolovat. Až bude titul právě této knihy někdo shánět, jednoduše vám v seznamu přijde upozornění, abyste o poptávce věděli jako první.

Jak knihu odešlu dál?

Pokud jste vyplnili již všechny názvy knih, které byste chtěli předat do nové domácnosti, odešlete nabídku a na e-mail vám přijdou instrukce, jak knihy správně zabalit a kam je poslat. Nemusíte se bát, že celou akci nestíháte, protože po obdržení e-mailu máte na odeslání zásilky celý měsíc. Balík můžete podat pohodlně přes nejbližší Zásilkovnu a to bezplatně. Knihkupectví Martinus za vás dopravu zaplatí. Výhodná poukázka vám přijde na e-mail hned po doručení a zkontrolování vaší zásilky.

Mám nějakou výhodu, pokud nakupuji knihy na knihkupectví Martinus?

Pokud jste knihu, kterou chcete poslat dál nakoupili na onom knihkupectví, pak se vás výhoda v podobě výhodnější ceny rozhodně týká. Je pro to však nutné, abyste jak na koupi knihy, tak na její výkup využili stejný zákaznický profil. Systém díky tomu rozpozná, kde byla kniha dříve zakoupena. 

Kde nakoupím knihy levněji?

Samozřejmě v přehledu již přečtených knih, kam vaše vykoupené příběhy putují. Najdete zde nejen momentálně populární a oblíbené knihy různých žánrů za sníženou cenu ale také například již využité učebnice, které bychom stejně používali jen jeden pouhý rok.

Tak co, rozhodli jste se přispět i svými příběhy do společné sbírky knihomolů po celé republice?

Týden je pro někoho krátká doba. V Pelhřimově však stihli během pěti dnů procestovat skrz naskrz pohádkovou říší, a ještě se k tomu naučit nemálo slovíček z angličtiny. Zajímalo by vás, jak probíhá tábor, který připravují dvě studentky nebo jak vnímají čtyřleté děti výuku v angličtině?

Do konce prázdnin zbývaly už jen dva týdny. Přesto se  dvě studentky, sedmnáctiletá Zuzka a jednadvacetiletá Ivča, sešly v pondělí 21. srpna v učebních prostorách pelhřimovské jazykové školy, aby společně s dětmi ve věku od čtyř do šesti let zahájily pětidenní příměstský tábor. Během krátkého času, od osmi do dvanácti hodin, si vyrobili mnoho výrobků například z papíru a formou hry se naučili  také důležitá anglická slovíčka a fráze. Hlavní postavička Mickey Mouse, která se objevila i například na táborových tričkách, postupně všechny provedla pěti kouzelnými dny, přičemž každý den představoval jinou pohádku.

„Nejvíc se mi líbilo všechno, angličtina mě baví ale ještě jsem se jí nikdy neučil,“ popsal tábor čtyřletý Honzík. Pětiletá Anežka, která už se s výukou angličtiny setkala svého kamaráda doplnila: „Už jsem se učila angličtinu tady na kroužku, a angličtina mě baví. Nejvíc mě bavilo vyrábění hlavně mýdlíček a pohádka Ariel.”

Jazyková bariéra

Některé z dětí už během roku navštěvují anglické kurzy, které jazyková škola pořádá. Přesto se stále polovina z nich s angličtinou nikdy nesetkala. Podle Ivany to však není takový problém: „Občas je například to vysvětlování trošku komplikovanější. Zároveň je fajn, že když probírané téma ti starší už umí, tak si radí navzájem.“

Během her a tvořivého času pouští lektorky do pozadí písničky z aktuální denní pohádky, na které společně tančí a zpívají. „Když dětem něco vysvětluju, mluvím na ně jenom anglicky. Většinou s porozuměním nemají problém a když nevědí, co mají dělat, zopakuju jim to česky. Rychle se všechno učí a jsou moc šikovní,“ prozradila nám svůj přístup Ivana.

Tábor den po dni

Pondělí

Tábor odstartovala pohádka Ariel. Během rána se společně všichni seznámili a odbourali tak počáteční střípky stydlivosti a rozpačitosti. Ti, kteří to zvládli se představili samozřejmě v angličtině. Během tematické výroby podmořských živočichů z papíru se děti mohly naučit jejich anglické názvy, čímž si netradičně rozšířily slovní zásobu. Lektorky měly zároveň prostor zhodnotit zručnost malých šikulů a podle toho vyhodnotit program do následujících dnů.

Úterý

Oblíbená pohádka Ratatouille dala dětem příležitost naučit se názvy nejen francouzských ale celosvětových jídel, které mohly koneckonců vyzkoušet i na vlastní kůži. Úterní venkovní program v pelhřimovských sadech totiž zahrnoval ochutnávku ovoce na slepo. Po zpáteční cestě děti navíc navštívily zahradu vyhlášeného muzea rekordů.

Středa

Havajský den uvedla ve středu pohádka Lilo a Stitch.  Během dne si děti vyrobily vlastní mýdla nebo papírového kraba. Exotika pohádkového prostředí přinesla příležitost si procvičit názvy celé škály barev. Zároveň zbyl čas i na odpočinek v podobě havajské masáže při plážových melodiích.

Čtvrtek

Po stopách pramenů vlasů se ve čtvrtek vydali na zábavné venkovní stezce. A koho vlastně hledali? No přece Lociku z pohádky Na vlásku. Místo ztracené princezny je na konci ale čekal úkol od starého kamaráda Mickey Mouse. Po správném odskákání křídou kresleného panáka dostaly děti za odměnu sladkou nadílku.

Pátek

Nastal poslední den a ten si do svých rukou vzal na starost sám Mickey Mouse. S dětmi si zopakoval názvy dnů v týdnu, a nakonec shrnul vše, co se společně během tábora naučili. Během nejenom edukativních her se lektorky snažily přiblížit co nejvíce k dětskému vnímání světa. světa. Dále ukázaly dětem, jak může být opakování zábavné.

O lektorkách

„Angličtinu se učím v podstatě od svých šesti let. Už přes rok docházím v Brně učit angličtinu do školek, díky čemuž jsem byla zároveň oslovena na tento tábor. Nyní budu studovat učitelku v mateřské školce. S dětmi mě vždy bavilo pracovat a teď jsem si navíc udělala certifikát angličtiny na úroveň C1 abych mohla dál učit a dělat podobné kroužky,“ prozradila nám o sobě Ivana Floriánová.

„Já se anglicky učím už od té doby, co jsem začala mluvit. Vlastně jsem chodila do jazykovky na tábory, a to přímo do téhle učebny, takže je to taková nostalgie. Na tento příměstský tábor jsem se dostala jako lektorka díky mamce, která mi o táboře řekla. Nakonec jsem se rozhodla to zkusit jako brigádu. Když jsem zjistila, že tu budu společně s Ivčou, tak jsme si napsaly, šly jsme do kavárny, kde jsme si hned sedly a vlastně se cítím jako bychom se znaly už hodně dlouho,“ objasnila studentka pelhřimovského gymnázia Zuzana Fučíková.